Filip proti Havlíčkovi na dopravě: Zeman si promluví s Babišem, podporuje i oduznání Kosova

Filip u Zemana

Filip proti Havlíčkovi na dopravě: Zeman si promluví s Babišem, podporuje i oduznání KosovaNOVÉ 1
Domov
Echo24
Sdílet:

Prezident Miloš Zeman se chce ptát premiéra Andreje Babiše (ANO), jak dlouho bude ministr Karel Havlíček stát v čele ministerstva dopravy. Po odpolední schůzce s prezidentem na Pražském hradě to řekl předseda komunistů Vojtěch Filip. Pokud by měl být Havlíček zároveň ministrem dopravy i ministrem průmyslu a obchodu až do konce tohoto volebního období, KSČM by vyvolala s ANO dohodovací řízení, zda mají komunisté i nadále menšinovou vládu ANO a ČSSD tolerovat. Filip také sdělil, že komunisté navrhnou ve Sněmovně oduznání Kosova jako státu. Příslušný návrh připravil poslanecký klub KSČM.

Filip řekl, že Zemanovi sdělil své obavy z toho, aby Havlíček nebyl funkcí šéfa dvou ministerstev přetížen. „Respektuju to jmenování na dobu dočasnou, ale ty úkoly, které jsou před námi, ať už jde o výstavbu jaderných bloků, ať už v Dukovanech nebo v Temelíně, nebo o otázku vysokorychlostních komunikací, dálnic a železnic, jsou tak náročné, že to vyžaduje plné angažmá,“ uvedl.

Zeman mu řekl, že bude ještě s Babišem o délce angažmá Havlíčka na dopravě mluvit. Bude se ho také ptát na plnění úkolů. „Rozumí tomu, jak náročné to je plnit úkoly dvou ministerstev, a například připomněl angažmá bývalého ministra (Zdeňka) Škromacha při jeho působení na ministerstvu práce a sociálních věcí a ministerstvu zdravotnictví, které také bylo jenom dočasné,“ dodal Filip.

Havlíček by podle lídra komunistů měl na dopravě zůstat po dobu reorganizace struktury ministerstva, která je podle Filipa málo funkční. Jinak by mohli komunisté jednat o budoucnosti své tolerance vládě. „Máme v dohodě o toleranci postupy, které jsou v dohodovacím řízení, které by umožnily naše jednání o tom, jestli má KSČM dále tolerovat vládu nebo ne,“ řekl. V dohodovacím řízení by podle něj mohly být stanoveny podmínky, podle kterých má být doba Havlíčkova působení na dopravě omezena.

S oduznáním Kosova Zeman souhlasí

Filip také sdělil, že komunisté navrhnou ve Sněmovně oduznání Kosova jako státu. „Informoval jsem pana prezidenta o tom, že klub KSČM připravil návrh, jak oduznal Kosovo jako stát, a pan prezident byl rád, že jsme se toho ujali,“ řekl Filip. „Myslím si, že to je správné, protože tento krok učinilo už několik států OSN a ten vývoj na Balkáně nesměřuje ke zlepšení těch vztahů,“ dodal.

Česká republika by měla podle něj Kosovo oduznat, protože Zeman ani jeho předchůdce Václav Klaus nejmenovali v Kosovu české velvyslance. „Což je podmínkou toho uznání státu podle českého právního řádu a podle mezinárodního práva,“ poznamenal. Komunističtí poslanci budou podle něj nyní jednat o podpoře svého návrhu s dalšími poslaneckými kluby.

Zeman je zastáncem zrušení uznání nezávislosti Kosova, hovořil o něm například při své zářijové návštěvě Srbska. Otázku probral v říjnu také na schůzce ústavních činitelů, přesvědčit se mu je nepodařilo. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po říjnové schůzce uvedl, že se ústavní činitelé shodli na tom, že tato otázka nyní není na stole. Okolnosti uznání Kosova v roce 2008, kdy se vláda k tomuto kroku rozhodla přes nesouhlas Sněmovny, nicméně ústavní činitelé označili za problematické.

Petříček už dříve uvedl, že důvod ke zrušení uznání Kosova nevidí. Podle něj by Česko k takovému kroku mohlo přistoupit jen v případě, že by Kosovo přestalo plnit některá kritéria státnosti, na jejichž základě bylo v roce 2008 uznáno. Pro zachování současného stavu podle něj hovoří i to, že česká politika by měla být kontinuální a čitelná.

Ministerstvo zahraničí také dříve upozornilo na to, že Česko má s Kosovem uzavřeno několik smluv včetně dohody o návratu nelegálních přistěhovalců. Pokud by Česko přestalo Kosovo uznávat, mohlo by to způsobit potíže při naplňování těchto smluv.

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. Srbsko přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily. Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 zemí, hlavně z Afriky a Latinské Ameriky.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články