Advokát Poledník ústavním soudcem nebude, Senát jeho nominaci neschválil

ZAMÍTNUTÍ POLEDNÍKA

Advokát Poledník ústavním soudcem nebude, Senát jeho nominaci neschválil
Advokát Petr Poledník (u mikrofonu). Foto: Unie obhájců ČR
1
Domov

Echo24

Bývalý místopředseda České advokátní komory Petr Poledník se ústavním soudcem nestane. Senát ve středu neschválil jeho nominaci, kterou předložil prezident Miloš Zeman. Odmítnutí se očekávalo, neboť Poledníkovu kandidaturu nepodpořily ani senátní ústavně-právní výbor, ani výbor pro lidská práva. V tajných volbách se pro schválení kandidáta vyslovilo jen pět z 68 hlasujících senátorů.

Proti Poledníkově nominaci se vyslovili už dříve zástupci senátorských frakcí. Kritici vytýkali advokátovi mimo jiné to, že s výjimkou rozhodcovské zkušenosti nepůsobil u žádného soudu a jeho publikační činnost je zaměřena většinou na historii advokacie.

Advokát uvedl, že Ústavnímu soudu mohl přispět 45 lety své praxe a čtvrtstoletím v rozhodcovských řízeních. Výtky, že například nerespektoval při exekučních řízeních rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonných exekucích, Poledník označil za zástupné. Zdůraznil, že nikdy nebyl vyšetřován ani kárně stíhán. Neúspěch své nominace přičítal tomu, že neměl v Senátu politickou podporu. „Respektuji to a beru na vědomí,“ dodal.

Poledníka nominoval Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která přešla loni k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v této souvislosti zalitoval, že prezident nenavrhl ženu, neboť ústavní soudkyní je nyní pouze Milada Tomková.

Sedmdesátiletý Poledník v advokacii působí od roku 1976 po absolvování Právnické fakulty nynější Masarykovy univerzity v Brně. Nemá specializaci, ale zvýšený zájem věnuje trestnímu právu. Je také členem Slovenské advokátní komory. „Složení soudcovského sboru by mohl obohatit jako odborník z aplikační praxe bez úzkého zaměření,“ uvedl v žádosti Zeman.

Poledník k důvodům nominace již dříve řekl, že se s prezidentem nezná. Poznamenal ale, že má advokátní kancelář v Brně, kde Ústavní soud sídlí, a že je v právnických kruzích trochu známý. Argumentoval také tím, že šesti procentům ústavních stížností, na kterých se podílel, bylo Ústavním soudem vyhověno, přičemž Ústavní soud takto rozhoduje v osmi procentech došlých stížností.