„Pokud se situace nezlepší, budeme konat.“ Co může vláda ještě uzavřít a zpřísnit

Po nejhorším stupni protiepidemického systému (PES) mohou přijít i tvrdší restrikce. Připustil to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v případě, že se situace nezačne zlepšovat. Ačkoliv už vládě dochází sektory, které by mohla uzavírat, omezena stále není například průmyslová výroba. Jak by mohla vypadat tvrdší omezení pohybu či kontaktů pak lze vidět v zahraničí.

Podle ministra zdravotnictví záleží na tom, zda se v příštích dnech projeví opatření platná od konce prosince a dojde ke zploštění křivky nakažených či později hospitalizovaných. „V případě, že se situace nezlepší, že nedojde k tomu předpokládanému zlomu té křivky, potom samozřejmě budeme konat,“ řekl ministr na tiskové konferenci.

Zdravotní systém v Česku se totiž začíná podle ministrova náměstka Vladimíra Černého dosahovat na hranu svých kapacit. Problémem je nedostatek personálu v nemocnicích ať už z důvodu nákazy či například zavřených škol, není tak příliš možné kapacity dále navyšovat.

Vláda by tak v případě zhoršení mohla sáhnout k dalším restrikcím. Teoreticky by tak mohla například rozhodnout o omezení či uzavření průmyslové výroby. K tomu však nedošlo ani na jaře, pouze se některé velké podniky rozhodly na čas uzavřít z vlastní inciativy například i kvůli výpadku poptávky. V současnosti ve výrobních provozech či skladech platí jen zvýšená hygienická opatření či omezení koncentrace zaměstnanců dle podmínek provozu.

Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) o tom vláda neuvažuje ani nyní. „Nadále mohu všem slíbit, že v dané chvíli se ani na minutu neuvažuje o tom, že by se nějakým způsobem prostě omezila průmyslová výroba,“ řekl Havlíček. Vláda o průmyslu mluví dlouhodobě jako o základu, který je nutný udržet. Ekonomové však v minulosti upozorňovali, že se průmysl podílí na HDP už jen zhruba třetinou, šedesáti procenty naopak sektor služeb.

Opět by vláda mohla sáhnout například k přechodu na distanční výuku i pro žáky prvních a druhých tříd základních škol, jako tomu bylo při podzimní vlně koronaviru či uzavřít mateřské a speciální školy.

V úvahu připadá také drastičtější omezení volného pohybu. Například německá kancléřka Angela Merkelová v úterý oznámila zpřísnění, podle kterého budou platit v okresech a městech, kde počet nových případů infekce přesáhne 200 na 100 000 obyvatel za sedm dní, omezení volného pohybu na maximální vzdálenost patnáct kilometrů od domova, pokud pro delší cestu nebudou mít lidé pádný důvod. Za takový důvod přitom nebudou uznávány nákupy, sport či turistika.

Jedny z nejtvrdších lockdownů pak praktikoval Izrael, který na konci prosince omezil pohyb lidí na kilometr od domova či zakázal zcela návštěvy v domovech cizích lidí. Cíleně do nejzasaženějších regionů míří i Slovensko, obyvatelé jihoslovenského okresu Nitra, kde žije kolem 160 000 lidí, budou moci od příštího týdne jezdit do práce nebo do přírody jen v případě, že se prokáží negativním výsledkem testu na koronavirus. V regionu se ke konci týdne uskuteční hromadné testování, které se bude dvakrát opakovat.

V nemocnicích je v současnosti asi 7300 lidí s nemocí covid-19, z nich asi 1100 vyžaduje intenzivní péči. Podporu dýchání potřebuje asi 570 lidí. Počty hospitalizovaných by podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška mohly podle predikcí vzrůstat ještě asi deset dní. Předpokládá se, že se vyrovnají číslům z podzimní vlny epidemie, kdy nemocniční péči potřebovalo asi 9500 lidí s covidem-19, a podle Duška je potřeba se připravit i na variantu, že v nemocnicích bude až 12 000 pacientů. Na jednotkách intenzivní péče by pak bylo asi 1800 lidí.