Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli přerozdělování migrantů

Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí soudu. Už na počátku prosince tento krok avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí. Mluvčí unijního soudu dnes telefonicky řekl, že první slyšení se nebude konat dříve než v listopadu či V prosinci.

„Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki.

ČTK řekl, že dnešním dnem začíná procedura, kterou zahájila Evropská komise; žalované státy včetně Česka mají nyní právo na krok EK reagovat. První slyšení podle mluvčího lze očekávat v závěru tohoto roku. „V listopadu či v prosinci, ne dříve,“ prohlásil Lehóczki. Účastníkem slyšení kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise mohou být i další členské země EU, které o to budou mít zájem.

Zhruba dva až tři měsíce po tomto slyšení by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. „Celý proces může trvat až 18 měsíců,“ upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. „To ale není automatické,“ dodal Lehóczki.

Na počátku loňského prosince první místopředseda EK Timmermans uvedl, že Česko, Maďarsko a Polsko dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost. Odpovědi trojice zemí na poslední stanovisko komise byly neuspokojivé a tyto státy nijak nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet. Timmermans proto avizoval podání žaloby k unijnímu soudu.

Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.

Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160 000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 000 osob, oznámila v prosinci komise.

Česko přijalo pouze 12 lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá. Podobný postoj zastává také prezident Miloš Zeman i nový ministerský předseda Andrej Babiš.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Česká republika udělá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vše pro to, aby žaloba, kterou ve čtvrtek podala Evropská komise u Soudního dvora Evropské unie kvůli migračním kvótám, neměla na stát žádný dopad. Téma chce probrat s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem při večeři 29. ledna v Bruselu. Novinářům připomenul, že stejný názor na program přerozdělování žadatelů o azyl má předseda Evropské rady Donald Tusk.

„Má stejný názor, že kvó́ty jsou neefektivní,“ uvedl Babiš v reakci na žalobu, která směřuje proti České republice, Maďarsku a Polsku. Řekl, že se bude snažit rozšířit názor visegrádské čtyřky i na další státy. Žalobu chce prodiskutovat s Junckerem. Nepřipadá mu normální, že nejsou postiženy země, „které si vzaly 12 kvazimigrantů“.

Podle předsedy TOP09 Jiřího Pospíšila žaloba akorát prohloubí odpor Čechů vůči EU: „Je chybou Evropské komise, že na ČR podává žalobu kvůli kvótám na uprchlíky. Kvóty nikdy nemohly fungovat. Komise tak nynější žalobou nic nevyřeší, jen bohužel zvýší odpor lidí v ČR, Maďarsku a Polsku proti EU.“

Podobné situaci jako nyní Česko čelilo před časem také Maďarsko. Tamní kauza se týkala výstavby části budapešťského metra, jednoho z největších infrastrukturních projektů v zemi za posledních deset let.

V prosinci 2016 OLAF navrhl Evropské komisi, aby Maďarsko vyzvalo k vrácení téměř 300 milionů eur kvůli „závažných nesrovnalostem – podvodu a možné korupci“. Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána tehdy potvrdila, že zprávu úřadu OLAF obdržela, odmítla ji ale zveřejnit. Následně stejně jako v Česku vypukl na politické scéně o zveřejnění zprávy spor. Předseda maďarského úřadu na ochranu dat NAIH Attila Péterfalvi tehdy uvedl, že by zpráva měla být zveřejněna, neboť jde „o veřejnou informaci od prvního písmena do posledního“, dodal ale, že by měl se zveřejněním zprávy vyslovit souhlas OLAF. Ten přitom uvedl, že o zveřejnění nerozhoduje on, ale národní orgány, které ji obdržely.

Maďarská vláda nakonec po zhruba měsíci od okamžiku, kdy zprávu obdržela, zveřejnila na počátku loňského února její anglické znění. Státní tajemník vlády Nándor Csepreghy tehdy zveřejnění doprovodil slovy, že nálezy úřadu OLAF jasně ukazují, že vinu za nesrovnalosti při výstavbě linky metra nese předchozí levicová vláda a bývalé vedení budapešťské radnice. Vyšetřování unijního úřadu se týkalo let 2006 až 2015. Do roku 2010 byla u moci vlády socialistů Ference Gyurcsánye a Gordona Bajnaie, od roku 2010 ale zemi vedl už Orbán.

Čtěte také: OLAF odmítl vydat českým europoslancům zprávu o Čapím hnízdě