komentář
2
POŽÁR V DIVADLE
Úterní požár v historické budově Národního divadla v Praze způsobil škodu deset milionů korun. ČTK to dnes ráno řekl mluvčí hasičů Vojtěch Sosna. Příčina ...
08:10
07:08
06:25
00:06
00:04
00:04
00:02
00:02
00:01
26. 11.
Do současné koronavirové krize jsme spadli skoro v nejlepší kondici z celé Evropy. Měli jsme za sebou dlouhé roky rekordní prosperity. Přestože vláda i v těch dobrých časech stahovala zemi do hlubokých schodků, patříme s veřejným dluhem na úrovni 30 procent HDP k nejméně zadluženým zemím. A hlavně jsme dlouhodobě byli zemí s vůbec nejnižší nezaměstnaností v celé Evropě. Ta se roky pohybovala kolem dvou procent, podle posledních čísel za březen je na třech procentech. V Česku nebyl až do koronavirového vypnutí ekonomiky problém najít práci. Firmy měly potíže najít lidi. Strach o práci byl pocit, který generace do třiceti, jež do věku, kdy vydělává, dospěla za časů rekordní prosperity, vůbec neznala. Mladí měli obavy, že nedosáhnou kvůli rekordně rostoucím cenám nemovitostí na vlastní bydlení. Strach o práci pro ně ale byl neznámým pocitem. Dospěli bez něj.
Psychologické průzkumy dlouhodobě ukazují, že po ztrátě blízkého člověka je právě ztráta práce a obavy, že člověk jinou nenajde, druhým největším stresem v životě. Ten se teď s koronavirovým vypnutím ekonomiky znovu vrací. Ti mladší ho zažijí vůbec poprvé. Když se před měsícem ekonomika vypnula, lidé si strach ze ztráty práce ještě příliš nepřipouštěli. Podle průzkumů se mnohem víc báli snížení platů. Nejspíš proto, že to považovali za reálnější hrozbu.
Vláda se od začátku tvářila, že jejím hlavním cílem je udržet lidi v práci. Proto přišla s kurzarbeitem, kde firmám slibovala náhradu 80 až 100 procent platů. Schválená realita je jinde. Čistý plat je sice buď celý, nebo z osmdesáti procent státem proplacen. Stát ale žádá odvody, které za zaměstnance i zaměstnavatele dohromady dosahují 45 procent čistého platu. Řada obchodů a služeb, které vládním rozhodnutím stojí, tak propouštět bude. Protože musí. Když nemají žádné příjmy, těch 45 procent odvodů nemají z čeho zaplatit. Není to tak, že by jejich zaměstnance přímo převzal na výplatní pásku stát. Přestože se Andrej Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová ten dojem snaží vytvářet.
V Česku měl před koronavirovým vypnutím práci rekordní počet lidí. Zaměstnanost dosáhla 5,48 milionu. Tak vysoká nikdy v historii České republiky nebyla. Klíčová otázka je, kolik lidí je současným koronavirovým vypnutím služeb přímo ohroženo. Ale ještě důležitější je, kolik je ohroženo pracovních míst. To, že někdo ztratí práci, protože hotel nebo restaurace, kde si vydělával, ho kvůli ztrátě zákazníků propustí, by nebylo tak zlé, kdyby věděl, že jinde jsou příležitosti a práci najde.
V této chvíli je těžké odhadnout, kolik lidí je v ohrožení. V přímé linii jsou to ti, kdo se živili v cestovním ruchu pro zahraniční turisty. V hotelech a restauracích dohromady pracuje přes 200 tisíc lidí. To je necelých pět procent všech zaměstnanců. Celkově však podle Českého statistického úřadu v branžích navázaných na turistiku přímo vydělává 396 tisíc lidí. Když už se ale vezmou služby, které jsou na cestování a turistiku dál navázány, je to skoro 1,5 milionu lidí. Kolika z nich skutečně hrozí ztráta místa, se teď těžko odhaduje. Ještě obtížnější je to u dalších obchodů a služeb, které jsou už měsíc zavřené. Největší neznámá ale je, jak moc se nákaza vypnuté ekonomiky rozšíří i do dalších oborů, kde ti, kdo ve službách ztratí práci, případně našli jinou.
poutak
NÁHRADA UŠLÉHO ZISKU Z DOBY PANDEMIE
POKLES PORODNOSTI
