Poslanci rozeberou volbu radních ČT. Možný střet zájmů Lipovské právníci nepotvrdili

Napjaté dění kolem Rady České televize a generálního ředitele Petra Dvořáka bude pokračovat na půdě Poslanecké sněmovny. Volební výbor se bude zabývat na popud pirátského poslance Tomáše Martínka legitimitou volby nových radních, kteří mají být podle spekulací pákou na odvolání Dvořáka z funkce. Výbor má také zpracovaný posudek legislativního odboru k možnému střetu zájmů radní Hany Lipovské. Ten však k jednoznačnému závěru nedošel, jak vyplývá ze stanoviska, které má deník Echo24 k dispozici. Bod se tak zřejmě ani nedostane do programu jednání.

Volební výbor se vrátí zpět k debatě o kandidátech, z nichž má vzejít čtveřice nových radních. Sněmovna z nich bude vybírat nejspíše na začátku května, v minulém týdnu se poslanci dohodli na odložení volby o čtrnáct dní. K odkladu volby vyzývala část opozice i Senát. Mezi adepty jsou totiž podle kritiků i lidé, kteří představují ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize.

Pirát Tomáš Martínek tak na jednání výboru prosadil bod k posouzení legitimity navrhovaných kandidátů, kritika se opírá i o právní stanovisko, které si nechal vypracovat místopředseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN). Podle něj část z dvanácti nominovaných kandidátů navrhovaly organizace či spolky, které neplní své zákonné povinnosti, jako je například zveřejnění účetních závěrek, nebo svou činností nenaplňují definici zákona o České televizi.

K volebnímu výboru se také dostal podnět lidoveckého poslance Jana Bartoška kvůli možnému střetu zájmů radní Hany Lipovské. Ten kritizuje, že Lipovská vystupuje za Institut svobody a demokracie spolu s Janou Bobošíkovou, což je podle něj v rozporu se zákonem o ČT. Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO) proto požádal o právní posudek legislativní odbor sněmovny. Ten konstatuje, že je právní úprava v zákoně o České televizi zastaralá a natolik obecná, že z ni nelze věc jednoznačně posoudit. Nelze vycházet ani z dalších podkladů či dosavadní sněmovní praxe, proto nelze na řadu otázek jednoznačně odpovědět.

„Nicméně se přikláníme k názoru, že jmenovaná jako členka Rady by neměla jménem jakéhokoliv veřejného subjektu vyjadřovat své názory a postoje především ve věcech, které spadají pod § 8 cit. zákona (o České televizi – pozn. red.) do působnosti Rady, neboť taková vyjádření mohou zpochybňovat její nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce členky Rady,“ stojí ve stanovisku, které má redakce deníku Echo24 k dispozici. Tento paragraf zákona mluví o působnosti Rady ČT, tedy například o možnosti odvolat generálního ředitele. Podnět Bartošek podával s tím, že Lipovská vystupovala za institut při zaslání podkladů některým poslancům a senátorům o Dvořákem spoluvlastněné školicí firmě Gopas, kvůli které čelí podezření ze střetu zájmů. Svá zjištění pak zároveň prezentovala na jednání rady.

Právníci ve stanovisku dodávají, že posouzení možného střetu zájmů náleží do působnosti sněmovny. Legislativní odbor pak doporučuje obrátit se na externí odborníky na mediální právo. „Je však zřejmé, že jakékoliv stanovisko bude zejména vzhledem ke stávající právní úpravě vždy do značné míry vyjádřením subjektivního názoru,“ dodávají s tím, že závazný výklad může podat pouze soud.

Jan Bartošek se odkazuje na pasáž zákona o ČT, podle které radní nesmí vystupovat při výkonu funkce jménem politických stran, hnutí či občanských sdružení. „Paní Lipovská je podepsaná pod společným emailem, který píše s paní Bobošíkovou, odchází to z oficiálního mailu jejich institutu, dole je na něj odkaz. Jsem přesvědčen, že tímto způsobem porušila zákon,“ řekl deníku Echo24 Bartošek. Vzhledem ke stanovisku legislativního výboru se bude snažit získat „relevantní právní stanovisko“, dodal.

Radní Lipovská střet zájmů odmítá s tím, že jde o právě zapsaný ústav, který nemá politickou agendu a zákon tak neporušuje.

Podobný názor pak zastává například místopředseda sněmovního výboru Aleš Juchelka (ANO). „Myslím si, že ve střetu zájmů není. Domnívám se, že je to zapsaný ústav, pro který pracuje nebo publikuje úplně stejně, jako ostatní radní,“ řekl deníku Echo24 s tím, že například René Khün je poradcem na ministerstvu kultury, Zdeněk Šarapatka pak pravidelně publikuje své názory v médiích. „Chovejme se normálně, připadá mi, že hledáme jako před rokem 1989 cokoliv, abychom dehonestovali nebo šikanovali lidi, kteří mají jiný názor,“ dodal. Ačkoliv podle něj radní Lipovská možná příliš „sešlápla plyn“, jako radní zkrátka kontroluje management televize a v podstatě věci jen upozornila na skutečnost, že manažer ČT je zároveň akcionářem společnosti, která od televize bere zakázky, s tím, že by mohlo jít o střet zájmů.

Na jednání se možný střet zájmů radní Lipovské nedostal, nikdo o zařazení do programu nepožádal, jak potvrdil deníku Echo24 předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO). K tomu může stále dojít na jednání výboru, učinit to však nehodlá například ani Bartoškova stranická kolegyně a členka výboru Pavla Golasowská. „Vzhledem k tomu, že legislativní odbor nereprezentuje svoje stanovisko jako relevantní a odkazuje nás na externí posudek, nevidím důvod zařadit tento bod na jednání,“ uvedla pro deník Echo24.

Volba nových radních probíhá v napjaté atmosféře, kdy panuje rozkol mezi částí Rady ČT a generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Podle spekulací pak má volba nových radních změnit rozložení sil v radě a umožnit tak Dvořákovo odvolání. Dvořák mezitím čelí podezření z možného střetu zájmů kvůli svému podílu ve školící firmě Gopas, s kterou televize uzavírala zakázky na školení zaměstnanců. Radní Lipovská pak například upozorňuje i na to, že podíl ve firmě vlastní také vysoký představitel PPF Ladislav Bartoníček, skupina má přitom ve svém portfoliu i soukromé televize. Dvořák střet zájmů odmítá s tím, že o zakázkách mezi Gopasem a Českou televizí nevěděl a nijak se na jejich provedení nepodílel.

Obchodní vztahy ČT a Gopasu na podnět rady kontrolovala také dozorčí komise, nedostatky v nich nezjistila. Gopas podle jejího zjištění vyfakturoval ČT za posledních deset let 1,232 milionu korun, tedy zhruba 123 000 korun ročně. Roční částky kolísaly v rozpětí od 15 000 do 320 000 Kč. Po roce 2016 nepřekročily 50 000 Kč bez DPH. „Jde tedy o objem služeb, který je v porovnání s ročním rozpočtem ČT zanedbatelný. Školící služby byly poskytované za ceny platné pro všechny ostatní zákazníky společnosti Gopas,“ uvedla komise. Fakturace pro ČT tvořila 0,02 až 0,2 procenta z ročního obratu Gopasu. ČT služby využívala i před nástupem Dvořáka do funkce. ČT podle komise nemá uzavřenu žádnou smlouvu a služby poskytovala na základě objednávek, což je v případě vzdělávacích kurzů běžná praxe.