Unikátní rekonstrukce rozpadající se chalupy. Podívejte se
uvnitř fotogalerie
NOVÉ
Na základě předchozí spolupráce na svém pražském bytě oslovil investor architektku Lenku Míkovou a ukázal jí rozpadající se chalupu se stodolou uprostřed kouzelné jihočeské louky. Loni na jaře byla po čtyřech letech dokončena rekonstrukce a rodina nyní na venkově tráví mnohem více času, než původně plánovala.
„Soulad staveb s okolím jsme nechtěli narušit, proto zvenku zůstaly víceméně v původní podobě a změny se dějí spíše uvnitř. Hlavní obytné prostory jsou otevřené až do krovu, aby vynikl charakteristický prvek původního stavení – v chalupě černá kuchyně, ve stodole průhled skrze původní vrata. V obou je vestavěn nový černý komín ukrývající hygienické zázemí a podpírající schody do patra. Ve stodole je vestavba dominantou, v chalupě je schválně nenápadná,“ vysvětluje architektka základní koncept.
Projekt, který poeticky nazývá Dva domy, srnky a stromy, považuje za jakýsi manifest svého přístupu ke starému stavení. Příliš dokonalé rekonstrukce a dnešní standardizovaná řešení původního ducha stavby často zabijí. „Hledali jsme odpovědi skrze respekt k původní logice stavení a použití tradičních postupů. Naším cílem byla spíš přirozenost než dokonalé formální napodobení. Přírodní materiály jako dřevo, kámen, hlína a jejich ruční opracování vnášejí do stavby nedokonalost, která se stává zásadním aspektem projektu. Návrh bral už od začátku v potaz nepřesnosti, měnící se tvar a postupné stárnutí…“ vysvětluje Lenka Míková.
Projekt byl postaven na dualitě dvou domů. Roubená chalupa je řešena tradičněji, přestože se většina konstrukcí musela pro špatný technický stav nahradit. V duchu starých chalup zůstala tmavší, intimnější a uzavřená. Hlavní roli tu hrají tradičně opracované povrchy – tesané trámy a roubení, hliněné omítky, ručně štípaný šindel. Nové prvky jako vložené patro nebo zádveří se snaží být spíše nenápadné. Světnici dominuje velká pec s nahřívaným ležením.
Stodola slouží jako letní obývák, prostor pro hosty a technické zázemí. Pojetí rekonstrukce je proto více uvolněné, a to včetně betonové stěny s otisky bednění. Původní kamenné zdi zůstávají odhalené a nad nimi jsou povrchy nabílené, což dává vyniknout původnímu krovu a podporuje celkově světlejší charakter stavby. Hlavní prostor se nerušeně otevírá díky skládacím oknům ven na zahradu i louku za domem, velké prosklení ve štítu nabízí posezení s výhledem. Pomyslné srdce domu tvoří otevřený krb na kameni z nedaleké stráně.
