Lidem v exekuci se nevyplatí pracovat. Dávky se jim vyplatí víc než práce
kalkulačka překvapila odborníky
NOVÉ
1
Čím více peněz si vydělají, tím méně jim reálně přistane každý měsíc na účtu. Absurdní situace se v České republice týká statisíců lidí, kteří mají jednu nebo více exekucí. Z jejich výplaty se jim každý měsíc strhává vše, co přesahuje nezabavitelné minimum. Mnoho lidí tak dobrovolně pobírá minimální mzdu, případně nepracuje vůbec – pouze v takových případech mají nárok na sociální dávky a další finanční příspěvky od státu.
Celkový počet Čechů v exekuci dosahuje více než 860 tisíc lidí. U většiny z dlužníků jde o mnohonásobné pohledávky – celkem jsou v Česku vedeny více než 4 miliony exekucí. Nezanedbatelná část z nich jsou přitom lidé v produktivním věku – s rozpočtem zatíženým exekucí tak z velké části žijí lidé, kteří ze svého platu živí i několik dalších členů rodiny.
Podle dat, která v uplynulých dnech zveřejnilo Centrum pro společenské otázky, se většině takových lidí vyplatí práce za minimální mzdu. „Týká se to především lidí, kteří nějaký pracovní úvazek mají. Pracují za minimální mzdu, a pak dostávají něco bokem,“ přiblížil deníku Echo24 situaci analytik z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.
Údaje potvrzují i aktuální data z Úřadu práce, za rok 2018 bylo v evidenci úřadů přes 48 tisíc uchazečů o zaměstnání potýkajících se s jednou či více exekucemi. Úředníci se setkávají i s případy, kdy lidé pracovat nechtějí. Na situací reagují mimo jiné snahou o osvětu v dané oblasti. „Pokud je uchazeč v exekuci nebo má finanční problémy, zařadí ho ÚP ČR co nejdříve do poradenských aktivit, nasměruje ho na občanské a dluhové poradny v regionu a snaží se zvýšit jeho informovanost v této oblasti,“ uvedla pro deník Echo24 Kateřina Beránková z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR.
Důvodem, proč lidé dávají přednost minimální mzdě i v případě, kdy by jim zaměstnavatelé mohli poskytnout vyšší plat, je nárok na státní příspěvky. O ty by zvýšením mzdy přišli. „Dávky se vypočítávají z čisté mzdy toho pracovníka na výstupu od zaměstnavatele,“ řekl deníku Echo24 Daniel Hůle s tím, že se většině lidí v exekuci zvýšení platu zaměstnavatelem nevyplatí. „Protože vše, o co mzda vzroste, jde rovnou do zabavené části,“ vysvětluje Daniel Hůle.
Zjednodušení podmínek oddlužení?
Centrum pro společenské otázky společně s Českým rozhlasem přišly v minulých dnech i s webovou kalkulačkou, která ukazuje, nakolik se jednotlivým příjmovým skupinám vyplatí pracovat. „Kalkulačka má dva hlavní cíle. Na jednu stranu by měla sloužit sociálním pracovníkům, dluhovým poradcům, ideálně i úřadům práce k tomu, aby mohli ukázat, jaký dopad na finanční situace domácnosti (v exekuci) má přijetí zaměstnání. Druhý účel je ukázat na systémové problémy v nastavení a vzájemných vztazích mezi exekucí, sociálním systémem dávkovým a systémem mezd,“ uvedla Lucie Trlifajová z Centra pro společenskou odpovědnost.
Kromě neochoty některých dlužníků nechat se za takových podmínek zaměstnat a daňových úniků v případě nelegálního zaměstnávání je situace neúnosná i pro věřitele dlužníků. Splacení alespoň části dluhu by měla napomoci nová právní úprava insolvencí, kterou na konci října přijala Poslanecká sněmovna. Změny musí nyní posvětit senátoři, ve středu je projednal senátní Ústavně-právní výbor. Většinou šesti z deseti členů doporučili, aby Senát novelu přijal.
Podle odborníků by stávající situaci vyřešilo i úplné odstranění stropu nezabavitelné částky. „Od nějaké, třeba nízké částky by vám byla strhávána buď třetina, nebo dvě třetiny toho, co si vyděláte, tak se vám vyplatí pracovat za víc peněz, protože si vydělá víc, než kdyby měl plat dvacet tisíc a nebo padesát tisíc, tak na tom budete lépe,“ řekl deníku Echo24 Daniel Hůle.
„A zároveň na tom budou lépe i zaměstnavatelé, protože vy budete motivovaná pracovat za víc peněz, a oni následně dostanou víc, než kolik by dostali při té minimální mzdě. Tím pádem ale zároveň ušetří i stát, protože když budete vydělávat reálně víc, tak ztratíte nárok na ty sociální dávky,“ dodal Daniel Hůle.
