Zasloužené probuzení. Z omšelé pražské trafostanice je industriální chlouba

ARCHITEKTURA OBRAZEM

Zasloužené probuzení. Z omšelé pražské trafostanice je industriální chlouba
Zchátralá a uzavřená transformátorová stanice si díky nové funkci nemohla přát lepší vstup do další etapy. Foto: Foto: Radek Úlehla
Panorama

Matěj Beránek

Ani dlouhé dekády postupné degradace nepřipravily malou technickou stavbu o její nevšední půvab, který dodnes vzbuzuje zvědavost kolemjdoucích. Žalostný stav výjimečné smíchovské transformátorové stanice z dvacátých let minulého století minulý rok konečně napravila celková rekonstrukce, která památkově chráněnému objektu navíc dopřála mimořádnou funkci – už v září se veřejnosti otevře jako soukromá galerie české dokumentární fotografie.

Foto: Foto: Radek Úlehla

Projekt na nové využití trafostanice v původně industriální části hlavního města se rodil téměř patnáct let. Zasloužil se o něj především aktivní architekt Patrik Hoffman, který vdechl nový život už několika industriálním objektům. Hoffman sám přitom často zastupuje roli investora, což je v českém prostředí opravdu málo vídaná situace. Před deseti lety tak například zakoupil brownfield šroubáren v Libčicích nad Vltavou, který posléze konvertoval na multifunkční prostory, za což právem získal řadu ocenění. Hoffman k těmto projektům přistupuje se silným osobním nasazením, láká ho probouzet staré „odepsané“ prostory, zajímá se o historii místa i příběhy původních vlastníků. Nejde o ryze investiční akce s vidinou velkého zisku; a na výsledné práci je zodpovědný a pečlivý přístup jasně patrný.

Foto: Foto: Radek Úlehla

Smíchovská trafostanice z roku 1925 padla architektovi do oka někdy v roce 2006, kdy si v ní vysnil pracovní prostory svého architektonického studia Atelier Hoffman. Rozpoznal totiž potenciál místa v rámci rozvíjející se čtvrti nedaleko rušné křižovatky Anděl, vysloužilou „trafačku“ spolu s podnikatelem Petrem Pudilem zakoupil a postupně k ní přibírali také přilehlé nevyužívané pozemky před (již zdemolovanými) budovami lázní a masné tržnice. Investiční záměry na zástavbu pozemků ovšem brzdila různá povolení a s tím se odsouvala i samotná rekonstrukce trafostanice. Před pár lety se ale naskytla možnost transformace stavby do podoby galerie spolku dokumentárních fotografů 400 ASA, sdružujícího jména jako Karel Cudlín, Jan Dobrovský, Antonín Kratochvíl nebo Tomki Němec. Lepší osud trafostanici snad ani potkat nemohl.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.