Ministři zemí NATO: více peněz na obranu i opatření proti stále „agresivnějšímu Rusku“

Ministři zahraničí členských zemí NATO ve čtvrtek ve Washingtonu potvrdili závazek zvýšení obranných výdajů a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále "agresivnějšího Ruska". Jednání ministrů, kteří se sešli u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, se týkala zejména hrozeb ze strany Ruska, ale i Číny či Íránu. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka Praha potvrdila, že bude nadále podporovat projekty v rámci spolupráce NATO s Ukrajinou.

Zvláště evropští členové aliance jsou pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je vyzývá ke zvyšování výdajů na obranu. "Dosáhli jsme nezanedbatelného pokroku, ale můžeme a musíme udělat více a to také učiníme," uvádí dnes přijaté společné prohlášení ministrů v souvislosti se závazky přijatými před pěti lety během aliančního summitu ve Walesu. Tam se členské země dohodly na zvýšení obranných rozpočtů na dvě procenta HDP k roku 2024 a na vytváření nových společných jednotek.

Trump již po předloňském nástupu do Bílého domu vyzval členy NATO, aby urychleně zmíněné úrovně výdajů dosáhli či nejlépe ještě překročili. Většina států včetně Česka se však ke dvěma procentům HDP zatím nepřiblížila. Petříček dnes potvrdil plán postupného zvyšování podílu financí na obranu, který v roce 2021 dosáhne 1,4 procenta HDP a o tři roky později zmíněné dvouprocentní úrovně.

Ministři věnovali značnou část jednání Rusku. Shodli se na tom, že NATO posílí námořní spolupráci s Ukrajinou a Gruzií a alianční lodě posílí hlídkovou činnost a budou se častěji pohybovat v přístavech těchto zemí. Oba státy, které aspirují na členství v NATO, čelí ruské agresi.

Šéfové diplomacií zopakovali výzvu k ukončení ruské anexe Krymu, propuštění ukrajinských námořníků zajatých při loňském incidentu v Azovském moři a respektování smlouvy INF z roku 1987 o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Bavili se i o důsledcích ruského porušování tohoto paktu a zvažovali možné další kroky související s letošním ukončením jeho platnosti.

"Česká republika bude i nadále finančně podporovat projekty v rámci spolupráce NATO a Ukrajina týkající se boje s hybridními hrozbami," uvedl po jednání k českému příspěvku v oblasti ruského vlivu ministr Petříček.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo spojence vyzval k připravenosti na množství hrozeb současnosti, které souvisejí s rychlým rozvojem technologií. "Musíme přizpůsobit naši alianci, aby dokázala čelit rozvíjejícím se hrozbám," řekl Pompeo. Kromě ruské rozpínavosti jde podle něho o čínskou technologickou špionáž, kybernetické útoky, ohrožení energetické bezpečnosti či nekontrolovanou migraci.

Jeho slova odráží i společné prohlášení. "Rychlé a výrazné technologické změny vyžadují nový přístup," shodli se šéfové diplomacií.

Ve společném prohlášení konstatovali, že NATO je dnes nejsilnější za 70 let své existence a všem hrozbám bude i nadále čelit společně.

Nad vzájemnou jednotou však podle agentury AP visel otazník při setkání Pompea s tureckým ministrem Mevlütem Cavusogluem, který obhajoval chystaný turecký nákup ruského raketového systému S-400, jejž USA kritizují. Spojené státy varovaly Ankaru, že pokud si místo jejich systému Patriot vybere ten ruský, nedokončí dodávku svých nejmodernějších bojových letounů F-35 Turecku.