1

President Trump a jeho obchodně-politický spor s EU

Vypadá to, že letošní velikonoce nám přinesly něco jako zahřívací kolo obchodní války, která zdánlivě už nějaký čas visí ve vzduchu. Připomeňme, že válečnou sekeru vykopal jako první americký President D. Trump uvalením cel na americký dovoz praček a ledniček z Jižní Koreje. Pak přišly na řadu cla na dovoz oceli (zvýšení na 25%) a aluminia (zvýšení na 10%) z celého světa, včetně dovozu z Mexika a Kanada, tj. států, se kterými mají USA dohodu o volném obchodu (uskupení NAFTA). Clem tak jsou zatíženy i dovozy z EU i z Číny a dalších zemí. Na to se ozvala EU a zahrozila uvalením cel na „politicky“ citlivé dovozy z USA jako jsou motocykly Harley- Davidson, bourbonská whisky, džíny apod., tj. zboží, které je vyráběno v těch státech USA, kde tradičně vyhrávají republikáni volby. Vzápětí Mr. Trump pohrozil EU dalšími odvetnými cly na dovoz evropských automobilů do USA, což by postihlo zejména německé výrobce automobilů. A protože jsme významní subdodavatelé německým výrobcům aut, tak tedy i nás.

Nicméně k úplně ostrému startu obchodní války zatím nedošlo. Na jedné straně president Trump podepsal jisté výjimky z navrhovaných cel na ocel a aluminium pro spřátelené země včetně EU, tj. země, které tak zvaně neohrožují bezpečnost USA, Na druhé straně však mezi USA a Čínou došlo k vzájemné eskalaci různých obvinění a návrhů listin produktů, které mají být zatíženy clem při dovozu z Číny do USA a naopak. Přesto však mezi Čínou a USA stále v zákulisí probíhají rozhovory na vysoké úrovni, které dávají jistou naději, že rozum zvítězí a najdou se kompromisní řešení i obchodně-politického sporu mezi USA a Čínou. Uvidíme…

EU má protekcionistické máslo na hlavě

Pomiňme nyní problémy v obchodně-politických vztazích USA a Číny a otázky jejich řešení, stejně jako problematiku vztahů USA a ostatních zemí v uskupení NAFTA, a podívejme se blíže na obchodně-politickou situaci ve vztazích USA a EU. To se týká bezprostředně i nás, tj. možných dopadů na naši ekonomiku, i když jak známo kompetence k řešení obchodně politických otázek je na Komisi EU.

Především musíme dát za pravdu presidentu Trumpovi, že otevřel reálný problém, který se jmenuje „pevnost Evropa“ přesněji tedy „pevnost EU“. Jednak má EU dlouhodobě významný přebytek v obchodu s USA (cca 120 mld USD v r. 2017), ale hlavně celní a necelní bariéry, které praktikuje EU, jsou vyšší než ty, které vůči EU dlouhodobě praktikuje USA. Tak např. USA zatěžuje dovozy automobilů z EU clem ve výši 2,5%, zatímco EU uvaluje na dovoz automobilů z USA clo ve výši 10%.

Podobně EU uvaluje velmi vysoká cla na dovoz i amerických agrárních produktů do EU. Namátkou uveďme, že dovoz amerického hovězího do zemí EU je zatížen clem ve výši cca 69%. Ceny agrárních produktů obecně uvnitř EU jsou zhruba o 20% vyšší, než jsou světové ceny resp. ceny stejných produktů v USA. Celkově platí, že průměrný celní tarif na dovážené zboží do USA z EU je 3,5% zatímco dovoz z USA do EU je v průměru zatížen clem ve výši 5,2%, i když oba průměry jsou relativně nízké.

Mimochodem ochranářství uplatňuje EU i vůči řadě ostatních, často rozvojových zemí. Tady se umně používají kromě celních i tzv. netarifní, tj. necelní bariéry obchodu typu příliš tvrdých hygienických předpisů apod., které se týkají dovážených produktů z třetích zemí. Co jiného než takovou netarifní překážkou jsou také definice zakřivenosti okurků či banánů uplatňované v případě jejich dovozu do EU z třetích zemí.

Za takovými praktikami jsou různá dobře zorganizovaná lobby průmyslových i agrárních výrobců. Komise tak chrání velké firmy na úkor spotřebitelů, kteří žádnou zorganizovanou a finančně silnou lobby, jež by prosazovala jejich zájmy v Bruselu, nemají. Jsou příliš rozptýlení a tudíž anonymní… Zejména v případě agrárních produktů jsou tak evropští spotřebitelé dlouhodobě nuceni kupovat dražší produkty vyrobené v EU. To postihuje zvláště chudší vrstvy obyvatelstva, které by mohly nejvíce profitovat z levnějších potravin v případě liberalizovaného agrárního obchodu nejen mezi USA a EU.

Bylo už řečeno, že USA poskytly z nově zavedeného celního zatížení (oficiálně spuštěno na Velký pátek!) na dovoz oceli a aluminia výjimku i EU. Ta je ovšem pouze dočasná a platí do 1.května. V případě, že k dohodě s USA nedojde, pak „hrozí“ Mr. Trump, že výjimku neprodlouží a je otázka, zda Komise se slovní podporou většiny v Evropském parlamentu neodpoví výše naznačenými celními opatřeními na dovozy z USA. To by znamenalo další krok k ostrému startu obchodní války…

Má či nemá Komise konflikt zájmů při jednání s USA o clech?

Otázka také zní, zda při jednáních s USA Komise má či nemá jistý konflikt zájmů. Jak jsme uvedli výše první reakce na rozhodnutí USA o uvalení cel na ocel a aluminium, byla hrozba ze strany EU na zavedení odvetných cel na řadu amerických produktů dovážených do EU. Jelikož výnos z cel je příjmem rozpočtu EU, musíme se ptát, zda uvažovaná reakce Komise EU na americké celní kroky není podmíněna i tímto faktem. Jisté podezření v tomto smyslu je zesilováno i vzhledem k nadcházejícímu Brexitu, který povede k výpadku příjmů rozpočtu EU o více než 10 mld euro. A Komise jak známo, má v úmyslu rozpočet EU, tedy jeho příjmy, pro příští sedmileté období spíše zvýšit než se spokojit po odchodu Velké Britanie se sníženým rozpočtem. V tom má podporu i Evropského parlamentu, jehož rozpočtový výbor navrhuje zvýšení unijního rozpočtu z cca 1% HDP na 1,3% HDP. V této souvislosti je zajímavé připomenout s jakým spěchem se nyní prosazuje zdanění velkých digitálních resp. technologických firem, které sídlí v USA, zvláštní obratovou daní. Ptejme se tedy, zda i to není jistým odvetným opatřením na iniciativy presidenta Trumpa. Většině poslanců v Evropském parlamentu se to bude líbit.

Víme také, že president Macron se po jednání Evropské rady nechal slyšet, že EU nebude jednat o obchodně politických otázkách s USA „s pistolí u spánku“. Má to snad také naznačovat, že když nebude do začátku května nic dojednáno a president Trump výjimku z cel na dovoz oceli a aluminia z EU neprodlouží, tak dojde k odvetným celním opatřením na dovozy z USA ze strany EU s požehnáním Evropské rady i evropského parlamentu? Lze odůvodněně předpokládat, že Komise má už příslušný balíček pro případnou odvetu připraven.

Náš zájem je plná vzájemná liberalizace obchodu mezi EU a USA

Evidentně pro nás, pro naši ekonomiku, která je bytostně závislá na liberalizovaném mezinárodním obchodu, platí, že případné roztočení spirály protekcionismu velmi poškodí její výkonnost. Na růst výkonnosti ekonomiky a tedy i bohatnutí společnosti můžeme zapomenout…Takže my bychom měli usilovně v Evropské radě odmítat jakékoliv ideje či dokonce kroky směrem k obchodní válce s USA a připomínat, že i EU trpí ochranářskými sklony. Evropská rada by naopak měla „zaúkolovat“ Komisi, aby navrhla americkým partnerům při nejmenším vzájemný bezcelný obchod. Tj. něco jako Transatlantickou zónu volného obchodu mezi USA a EU. Na to by možná president Trump slyšel. Mohl by to doma prezentovat jako zrovnoprávnění vzájemného obchodu mezi USA a EU, tj. jako své dílčí vítězství v „obchodní válce“, kterou jak napsal na Twitru, „je snadné vyhrát.“

Evropská rada by dokonce mohla doporučit Komisi, aby vytáhla ze šuplíku celou TTIP. (Transatlantická dohoda o obchodním a investičním partnerství). Tuto dohodu tam sama před jejím dokončením odložila zřejmě kvůli politickým důvodům (volby v Německu a Francii) a navrhnout USA její dojednání. To ovšem předpokládá, že politické špičky zastoupené v Evropské radě se ve svých zemích pro tento postup plně angažují. Konec konců se president Trump vyjádřil už dříve, že v obchodně-politických jednáních preferuje bilaterární dohody. TTIP je takovou bilaterární dohodou mezi dvěma hospodářskými „giganty“ je a jako taková není v rozporu s pravidly WTO.

Velký rakouský ekonom Ludvig von Mises jednou řekl, že „filosofie protekcionismu je filosofie války“ Ve válkách, i když jen obchodních, prohrávají všichni. A malé ekonomiky jako je naše tím více. Pan premiér, i když v demisi, jistě na zasedáních Evropské rady silně prosazuje myšlenky volného obchodu. I na večeřích s panem Junckerem. Jemu i na Evropské radě může připomenout heslo Topolánkovy vlády z doby našeho předsednictví EU (2009). To znělo „Evropa bez bariér“. Tak bude chránit nás spotřebitele a ne velký byznys. Nebo se mýlím?


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.