Skeptičtí Češi nevěří očkování, přitom je to jediná cesta, míní vědci

JAK VEN Z PANDEMIE

Skeptičtí Češi nevěří očkování, přitom je to jediná cesta, míní vědci
Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
Domov

Ačkoliv se na obzoru rýsuje vakcína proti covidu-19, většina Čechů se k ní staví skepticky. Podle předních českých epidemiologů se očekává, že argumenty proti očkování budou zaznívat mnohem častěji než v jiných zemích Evropy, kde už se pomalu plánují modely distribuce vakcíny. České republice by prospěla osvětová informační kampaň, která by obyvatele přesvědčila, že očkování možná bude jedinou možností, „jak se dostat z této patálie“, shodli se vědci na úterní online diskuzi Nadačního fondu Neuron o současné pandemii koronaviru.

Proti nemoci covid-19 by se nechalo očkovat v případě, že by byla vyvinuta účinná vakcína, 36 procent občanů ČR. Naopak 46 procent o tom neuvažuje a zhruba pětina není ještě rozhodnuta, vyplynulo z průzkumu National Pandemic Alarm, který provedla 30. října až 2. listopadu firma European National Panels. Ochota Čechů k očkování proti jejímu předchozímu zjištění mírně klesla. V polovině října by se podle jednatele Jana Tučka nechaly očkovat dvě pětiny Čechů.

Menší ochotu nechat se očkovat mají podle průzkumu ženy, lidé na Moravě a obyvatelé větších měst. Vyšší míra rezervovaného přístupu k očkování stoupá i s vyšším vzděláním. Mezi respondenty s vyšším a vysokoškolským vzděláním 64 procent očkování odmítá nebo spíše odmítá, plyne ze zjištění průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 1700 lidí starších 15 let.

Nedůvěra Čechů vůči očkování znepokojuje epidemiology, vakcinology a další pracovníky a vědce z příbuzných oborů, kteří mají kvůli pandemii značně napilno. Podle epidemiologa Rastislava Maďara část populace zřejmě získá určitou formu imunity přirozeně tím, že nemoc prodělá, což se týče hlavně více zasažených národů. Zbytek by se pak naočkoval, touto kombinací by se značně posílila kolektivní imunita.

Vir tu dle jeho slov bude ještě dlouho, v rozvojových zemích komplikuje distribuci vakcíny logistika, což znamená, že na hromadných světových akcích jako olympiáda bude stále určité riziko nákazy. Dále se opřel do lidí, kteří koronavirus zlehčovali. „Co se týče tématu chřipka versus covid, jak nám z jara různí lidé říkali, že chřipka zabije ročně 1500 lidí, tak kde to máme u covidu… Tak covid zabil 1500 lidí za devět dní v říjnu. Tady lze vidět, jaká je tu akcelerace mortality, a to je věc, které jsme se chtěli vyhnout, což se nám z mnoha důvodů nepodařilo,“ řekl epidemiolog Maďar.

„Češi jsou skeptici, bez vakcíny se z této patálie nedostaneme“

Následně převzal slovo biochemik Jan Konvalinka, podle něhož „i blábol zabíjí“, přičemž zde zabíjí zcela reálně a počitatelně. „Nechci ani zmiňovat různé řeči o tom, že nám tu chce Bill Gates načipovat nosy,“ dodal a zeptal se svých kolegů v diskuzi, jak se vypořádat s přesvědčováním spoluobčanů, aby se nechali případně očkovat proti koronaviru.

„My jsme hrozní skeptici, co se týče očkování, a musím říct, že i zdravotníci. Myslím, že zde poslouží jen ta osobní zkušenost, nebo aspoň dobře zprostředkovaná zkušenost člověka, který vidí, co ta infekce dokáže, aby se nechal očkovat. Jinak ti skeptici tady pořád budou,“ myslí si hlavní infektolog a epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Podobného názoru je i parazitolog Julius Lukeš. „Češi jsou skeptičtější než ostatní národy. To znamená, že argumenty proti vakcinaci budou opravdu zaznívat častěji než jinde. Strašně bych teď ale apeloval, abychom pro jednou tím superskeptickým národem nebyli, protože vakcinace je opravdu jediná cesta z této patálie, ve které se nacházíme,“ řekl v diskuzi. Nedávné zprávy o účinnosti nových vakcín vidí společně s kolegy jako určitou naději. Navíc její vývoj sleduje prakticky celý svět, tudíž se k očkovacím látkám přistupuje mnohem opatrněji a pečlivěji.

Proč řada lidí nevěří vědcům, je pro Lukeše záhada. Přitom to jsou oni společně s lékaři, kdo v by v tomto období měl daňovému poplatníkovi poskytovat mimo jiné i službu informací. „Jako je třeba BESIP, který se snaží přesvědčit o tom, že je dobré mít pásy, a vizuálně někdy poměrně brutálními šoty ukazuje, k čemu vede ignorace reality dopravy… tak takové šoty by se měly připravovat na ministerstvu zdravotnictví pro různé věkové kategorie a vzdělanostní skupiny,“ doplnil Lukeš.

Vakcína je na obzoru, praktici by měli jít příkladem

Epidemiolog Maďar také poznamenal, že by v budoucnu mohla přijít řeč i na tzv. covid pasy, pakliže by země omezovaly pohyb podle toho, kdo byl nebo nebyl očkovaný na koronavirus. K tomu je ale ještě třeba podrobná data, do jaké míry očkování opravdu chrání, na jak dlouho a v jakém časovém odstupu bude třeba nějaká další posilující látka. Také by se muselo zohlednit, kdo již nemoc prodělal, u daných jedinců by pak očkování nemuselo dávat moc smysl.

Pakliže se úkolu naočkovat populaci zhostí praktičtí lékaři, měli by podle Maďara jít příkladem coby pilíř primární zdravotní péče Problém by mohl vzniknout, pokud by se i oni sami stavěli k vakcíně skepticky.

„Možná by pomohlo, kdyby politici také pomohli. Pamatuji si na nejmenovaného prezidenta, který se odmítl očkovat v době prasečí chřipky,“ doplnil k tématu Konvalinka. Narážel tím pravděpodobně na Václava Klause, který v roce 2010 odmítl vakcínu proti prasečí chřipce. „Nenechal bych se očkovat, považuji to za věc zbytečnou. V této chřipce vidím stejnou bublinu jako v různých globálních oteplováních,“ uvedl v té době Klaus. Tehdy by o očkování uvažoval v případě, že by jej vláda označila jako osobu důležitou pro chod státu.

Společnost Pfizer a německá firma BioNTech v pondělí oznámily, že jimi vyvíjená vakcína proti covidu-19 je účinná z více než 90 %. Na vlastních látkách pracují také laboratoře v Číně či Jižní Koreji. Spojené státy, Německo a další země už dávají dohromady model očkovacího schématu, kdy by se k vakcíně měli dostat v první řadě zdravotní pracovníci. V další fázi by se pak dostalo na vysoce rizikové skupiny, jako jsou senioři či obézní lidé.