Coca-Cola, Microsoft či aerolinky otevřeně zasahují do politiky. Nelíbí se jim nový volební zákon

VOLEBNÍ ZÁKON

Coca-Cola, Microsoft či aerolinky otevřeně zasahují do politiky. Nelíbí se jim nový volební zákon
Letadlo společnosti Delta Air Lines Airbus A330-900. Ilustrační snímek. Foto: Delta Air Lines
Svět

Echo24

Korporace otevřeně zasahují do politiky. Zástupy společností včetně výrobce limonád The Coca-Cola Company a aerolinek Delta Air Lines se staví proti novému volebnímu zákonu, který prosadilo republikánské vedení v americkém státě Georgia. Ten označil například americký prezident Joe Biden jako „do očí bijící útok na ústavu“. Georgia například v odpověď hlasovala o zrušení daňové úlevy na letecké palivo pro Delta Air Lines. Informuje o tom agentura Reuters nebo časopis Forbes.

Ředitel Delta Air Lines Ed Bastian krok státu odsoudil coby „nepřijatelný“ a „neshodující se s hodnotami Delty“. Delta Air Lines je s 33 000 zaměstnanci největší zaměstnavatelem v Georgii, sídlí v hlavním městě Georgie Atlantě. Zákon, který by zbavil aerolinky daňových úlev ve výši desítek milionů dolarů ročně, ale neprošel senátem a nevešel tak zatím v platnost.

Další korporace, které daly najevo odpor k zákonu, jsou například Microsoft, Twitter či investiční banka Citigroup. Mluví se zároveň o tom, že na protest proti zákonu by se z Atlanty přesunula nejvyšší profesionální baseballová liga v USA, Major League Baseball, zmínil se ředitel hráčské asociace Tony Clark.

Iniciativu proti Georgii vede ředitel farmaceutické firmy Merck & Co Kenneth Frazier a bývalý ředitel finanční společnosti American Express Kenneth Chenault. „Vyzýváme korporátní Ameriku, aby se veřejně postavila proti jakékoliv diskriminační legislativě a všem opatřením snažícím se omezit možnost Američanů volit,“ řekl Chenault Reuters.

Změna volebního zákona v Georgii přišla poté, co vznikla řada sporů ohledně regulérnosti listopadových prezidentských voleb, včetně značně kontraverzního korespondenčního hlasování. Opatření podepsané minulý týden guvernérem Brianem Kempem mimo jiné zpřísňuje požadavky na prokázání totožnosti při korespondenčním hlasování, omezuje rozmisťování schránek na hlasovací lístky a dává státním orgánům větší moc nad volbami.

Pobouření korporací a levice vyvolává také zákaz nabízet jídlo nebo vodu lidem stojícím ve frontách před volebními místnostmi. Zákon už je předmětem federální žaloby, při jeho podepisování policie v sídle guvernéra zatkla protestující demokratickou političku. Kemp nicméně ubezpečil, že zákon je „dalším krokem v zajištění spravedlnosti a bezpečnosti našich voleb“.

Georgia se přijetím nových pravidel pro hlasování stala prvním zásadním bojištěm loňských prezidentských voleb, které zpřísňuje svoje volební zákony. Podobné kroky už podnikla Iowa a republikáni zavedení nových překážek pro účast ve volbách navrhují v řadě dalších států, například na Floridě, v Texasu nebo Arizoně. Kritici tvrdí, že se snaží zkomplikovat přístup k urnám některým skupinám obyvatel, autoři návrhů se odvolávají na prevenci případných volebních podvodů.