Podvodníci vydělávají na vratných lahvích statisíce. Jaké triky v supermarketech používají?

Německé úřady řeší kuriózní problém. Velký nárůst podvádění u strojů na vratné lahve. Podle maloobchodních společností jsou podvodníci velmi vynalézaví a i když se po čase vždy podaří jejich trik odhalit a zavést ochranné opatření, po čase přijdou na nový způsob, jak se obohacovat. Jak lukrativní je to činnost a že nejde jen o obživu bezdomovců dokazuje i případ z nedávné doby. Policie v Kolíně nad Rýnem po udání vyšetřuje muže, který si na vratných lahvích podvodem vydělal v přepočtu milion korun.

Zástupci velkých maloobchodních společností přiznávají, že hlavní nápor na automaty přišel se zavedením výkupu plastových lahví. Ze začátku lidé používali jednoduchý trik. Jak píše týdeník Stern, plastovou lahev měli na rybářském háčku a jakmile ji přístroj spolkl a zaregistroval, bleskově ji vytáhli a opět použili. Záloha je stanovena na 25 centů, když trik zopakovali čtyřikrát, „vydělali“ euro. Podle této aritmetiky tak například zmíněný muž z Kolína nad Rýnem musel prohnat lahev strojem asi 160 000krát. Policie pode týdeníku nyní šetří několik desítek podobných případů, jejich vyšetřování a především odhalování je však velmi komplikované, protože je velmi dlouhodobé. Je jasné, že u větších případů musí zjevně spolupracovat i obsluha stroje.

Na „háčkový“ trik supermarkety zareagovaly zavedením nových automatů, u nichž už něco takového nebylo možné. Že je však tento způsob obživy velmi lákavý dokazuje i rychlá reakce podvodníků. Ti se specializovali na falšování loga Deutschen Pfandsystem GmbH (DPG). Stačilo jej pak ve velkém vytisknout a polepit jím nevratné lahve, například z České republiky. Přístroj zaznamenal logo, vyplatil peníze a plastovou lahev sešrotoval.

Problémem je podle úřadů i to, že na celou záležitost je pohlíženo jako na přestupek, a ne jako na trestný čin, i když jak například zdůrazňuje německý specializovaný magazín Chip, o trestný čin podvodu jde.

Nově tak některé přístroje umí číst i čárové kódy a vyhodnotit nevratnou lahev. Je samozřejmě jen otázka času, kdy lidé i toto opatření obejdou.

V zahraničí se záloha na plastové lahve pohybuje ve výši centů až desítek centů eur. Například v Chorvatsku činí 0,066 eur (v přepočtu 1,70 Kč), v Německu 0,25 eur (6,30 Kč). V některých zemích se záloha odvíjí od objemu lahve. Čím větší, tím více  vrátí. Třeba ve Finsku je depozit od 0,10 do 0,40 eur (2,50 Kč až 10 Kč). V Kanadě je záloha 2,5 až 5 centů, ale nazpět zákazník dostane jen polovinu. Druhá půlka putuje do fondu životního prostředí. Své systémy mají i USA či Austrálie a další země.

V České republice se o zavedení výkupu plastových lahví zatím živě diskutuje.