Hypnóza, řešení problému se zemanovským lidem

Je týden po volbách, národ je rozpolcen jak špalek po ráně sekery. Nejlepší hlavy poražené strany si nyní zoufale vaří mozky otázkou, co s tím, jak dál. Sepisují tedy stovky analýz a rozborů, tak zvaně racionalizují příčiny, ale ve skutečnosti pořád tápou a nemohou se dobrat k tomu, jak se mohlo stát, že bytost jevící všechny známky silné opotřebovanosti opravdu zase vyhrála. Podle všech společenských teorií by měla už dávno vítězit nějaká forma krásného hermafrodita, jakého mají třeba v Kanadě nebo ve Francii, kde přitom ještě před třemi sty lety byla jen divočina nebo klapala gilotina, zatímco my jsme měli už husitské revoluční hnutí a pokrokovou sociální myšlenku.

I my bychom tedy měli být podle všech propočtů již dávno vyspělou zemí, zvláště když ležíme skoro v Německu, které udělalo v dějinách mnoho bludných kroků, ale teď už nastoupilo konečně správný směr a ukazuje celému světu, co je to humanita do roztrhání těla, prováděná za zvuků Ódy na radost. Zatímco my? Pochodujeme na místě za zvuků přiopilé dechovky. Škodolibý, otylý, zamračený lid se špatným vkusem a nezdravou životosprávou, který je celému progresivnímu světu k posměchu. Nechce přijmout do své tučné kuchyně nové chutě a vůně, nechce se zušlechtit, nechce se polepšit. Setrvává ve svém etnickém bludu, ve své chalupě z roští, ve svém národoveckém močálu.

Co tedy dělat? Zatím není jednoty v poraženém táboře. Někteří aktivisté zdůrazňují osvětu. Chtějí proto organizovat výjezdy do lidových rezervací a podnikat výpravy do zvláště zaostalých regionů. Chtějí tam předvést, že větší spotřebou mátového čaje, luštěnin a syrových semínek je možné zlepšit nejen funkci střev, ale i vztah k veřejným věcem. Chtějí bezplatně provádět školení a rozdávat brožury o moderních trendech v pohlavní zdravovědě a reálnými ukázkami z rodinného života registrovaných párů přispět k pokroku. Věří, že příčinou volby Zemana, toho paleosexuála ve výslužbě, je ve skutečnosti sexuální frustrace, způsobená fixací na patriarchální společenský model. Ten je nutné odstranit. První předzvěstí této nápravy byla performance ukrajinsko-mosambické aktivistky, která měla šokovou terapií uvolnit v lidu síly revolty. Žena archetypálního typu zaútočila současně křikem, který měl připomínat porodní bolesti, a zároveň ukazovala to nejautentičtější, čím žena disponuje, tedy poprsí, které chtěla přivinout na hlavu kmenového starce, čímž ho chtěla rituálně zbavit falokratické moci. Vyšlo to tak napůl, takže akce se má v nejbližší době opakovat, přičemž zájemkyně a upravení (trans) zájemci se mohou hlásit na genderových katedrách a na Klinice pokrokové mládeže na Žižkově.  

Jiní však spíše uvažují o nějaké formě aktivního odporu. Umírněnější, gándhíovské křídlo volí pasivní rezistenci a zavazuje se, že nikdy nepodá ruku tomu, kdo na ní má otisk manuální práce a běžně používá předměty, jako jsou vidle, holínky a traktor. Zakazuje si cesty na venkov a jako jedinou formu spolupráce se zemědělským lidem připouští návštěvu farmářských trhů s tím, že zpřísní požadavky na bio původ produktů. Radikálnější, cheguevarovské křídlo sní o záškodnických akcích ve vepřínech a drůbežárnách, plánuje únos Zemanovy dcery a Mynářovy manželky (o tuto akci je zvláštní zájem) a snaží se získat někoho z prezidentova okolí, kdo by byl ochoten naříznout mu hůlku, vyjmout ve spánku umělé oko nebo vyměnit boty tak, aby byly o několik čísel větší.

Zvláště nadějná je ale skupina, která vkládá naději v hypnózu. Mají plán uvést hromadně polovinu národa do stavu hypnózy a v tom mu předčítat vybrané texty, především články Jiřího Peheho, Erika Taberyho, Petra Zídka a Martina Fendrycha. Mají za to, že když lid není schopen přijmouti jejich výuku racionálně a ve stavu vědomí, bude nutné dostat se k němu formou ataku na podvědomí a sugescí. Stav hypnotický přitom lze lehce navodit vysokofrekvenčním vysíláním kázaní Tomáše Halíka, které by se přenášelo formou aerosolového rozprašování nad územím mimo Prahu, kde již to není potřeba. Omylem vítězný lid se takto nenásilně vzdělá a pozná blaho osvícenství. Až se probere z hypnózy, plácne se do čela a s větou „Jak jsem mohl být dosud jen tak blbý!“ počne litovat své volby a pokorně poprosí za odpuštění, že už to nikdy neudělá.