Střídání času už nemá podle analytiků žádný ekonomický efekt
STŘÍDÁNÍ ČASU
NOVÉ
1
Střídání standardního a letního času už nemá z ekonomického hlediska takřka žádný efekt. Shodli se na tom ekonomičtí analytici, které oslovila ČTK. Střídání času by mělo skončit v roce 2021, tento týden plán schválili europoslanci. Zatím však není jasné, zda bude platit standardní nebo letní čas. Oslovení ekonomové většinou preferují letní čas.
Zavedení letního času bylo v minulosti zdůvodňováno úsporou elektrické energie. Podle investičního specialisty společnosti Starteepo Dušana Jilčíka střídání času ještě před 20 až 30 lety zajistilo úsporu přibližně 0,4 procenta. „Dnešní doba je ale jiná. Máme vyspělejší technologie, úspornější spotřebiče a žárovky a podíl elektřiny na svícení klesá,“ podotkl.
Podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy klesne spotřeba elektrické energie s přechodem na letní čas přibližně o šest setin procenta. „Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali déle o minutu a půl,“ dodal. Úspora plynoucí z posouvání času je tak podle něj zcela zanedbatelná.
Prakticky nulové úspory energie shledává ve střídání času i hlavní ekonom firmy Czech Fund Lukáš Kovanda. „Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu jasně zvyšuje,“ uvedl.
Ačkoliv se většina evropských zemí shodla na zrušení střídáni času, dosud se nedohodly na tom, jaký čas bude platit. Státy by podle europoslanců měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. Česká republika se v minulosti přikláněla ke standardnímu, tedy zimnímu času. Sousední Německo naopak k letnímu.
Většina oslovených analytiků se přiklonila spíše k zavedení trvalého letního času. „Z ekonomického hlediska zimní čas příznivý není. Lidé budou více času trávit doma, budou méně utrácet,“ uvedl Jilčík. Poukázal také na to, že dřívější večery mají vliv na nárůst kriminality. Kovanda zase upozornil na to, že standardní čas sice odpovídá astronomickému, většina lidí však podle něj nefunguje. Letní čas by tak byl lepší pro využití denního světla. „Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit,“ dodal Kovanda.
Štěpán Křeček ze společnosti BH Securities vedle zrušení střídání časudoporučil i snížení počtu časových pásem v Evropské unii. Podle něj by to usnadnilo obchodování s evropskými akciemi, které se nyní uskutečňuje v různých státech kvůli časovým posunům v odlišných termínech.
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
