KOMENTÁŘ
1
CENY POTRAVIN
Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ...
00:02
00:01
00:01
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
21. 11.
Od pondělí státy Evropské unie uvalí embargo na ruskou ropu a ropné produkty dovážené po moři, takže jako cesta do nádrží aut v Evropě zůstávají jen jižní a severní větev ropovodu – horní přes Polsko, spodní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a nepřímo na Moravu.
Jakýmsi předstupněm k pondělnímu evropskému embargu byla včerejší shoda mezi 27 členskými státy na stropu pro ruskou ropu přepravovanou po moři do zbytku světa. Shoda je na stropu 60 dolarů za barel (lehce nad aktuální tržní hodnotou). Evropská unie se tu coby kolektivní člen G7 pokouší dirigovat zbytek světa. Který kupec totiž od Rusů koupí i přesto, že budou požadovat tržní cenu, tedy víc než 60 dolarů/barel, toho EU potrestá sankcemi, jako je zákaz pojištění a dalších služeb nutných pro mezinárodní obchody. Zbytek G7 pak udělá totéž.
Jakkoliv motiv tohoto embarga je srozumitelný – snaha zbavit Rusko příjmů tak, aby peníze od nás nešly ve prospěch války proti Ukrajině –, je to i tiché přiznání neúspěchu sankcí uvalených na Rusko v předchozích měsících. Ropy a plynu z Ruska už se EU z větší části zbavila nebo byla v rámci eskalace ekonomické války zbavena. Rusko zatím i přes sankce kvůli vyšším cenám surovin inkasovalo víc, než byly předválečné plány. Evropa dosavadní neúspěch své strategie řeší přidáním plynu.
Tady stojí za zmínku rozbor Anatola Lievena uveřejněný na jaře v britském měsíčníku The Critic. Odborník na východní Evropu Lieven si všímá toho, že sankce uvalené Západem na Rusko po 24. únoru snad poprvé v historii mezinárodních sankcí neobsahují žádné podmínky, po jejichž splnění útočníkem by sankce byly zrušeny. Současně Rusko nevydá už dobyté, historicky rusofonní části východní Ukrajiny. Západ masivními dodávkami zbraní drží válku v chodu (USA poskytly za deset měsíců Ukrajině vojenskou pomoc přesahující roční rozpočet ruské armády). Hraje se na to, kdo se dřív vyčerpá, ale jednou ze stran, která tu hru hraje, jsme i my, EU. Rusko teď možná nesplní, ale možná splní svou hrozbu, že státům, které odsouhlasily cenový strop, žádnou ropu prostě prodávat nebude. Při takovém směru vývoje se osvobození našich životů od fosilních paliv cestou jejich horentního zdražení dočkáme o hodně dřív než k roku 2050, na kdy nám ho naplánoval Frans Timmermans.
Ještě slovo k našim polským spojencům: Varšava se po několik dní zdráhala schválit i oněch 60 dolarů, které už jsou pod současnou tržní cenou. Strop se jí zdál posazený zbytečně vysoko. Jestli strop stlačený ze 65 až 70 na „polských“ 60 dolarů bude pod, nebo nad tržní úrovní, je další v moři nejistot pro příští měsíce. Podle zpráv amerických médií na polského premiéra Mateusze Morawieckého tlačil i Bidenův Bílý dům, veden obavou, že světové ceny ropy se tímto pokusem dál narušit obchod s ropou dál zvýší. Bývalý ministr financí Trumpovy vlády Steve Mnuchin plán G7, jehož je včerejší shoda EU součástí, označil za „nejsměšnější myšlenku, jakou kdy slyšel“. Strop prý je neproveditelný, akorát (v té části, kterou se podaří překlopit do života) povede k vyšším cenám ropy na světových trzích. Jeho úvahu můžeme rozvinout tak, že aby tato akce G7 fungovala, budou muset od Ruska přestat ropu kupovat Indie, Čína, Brazílie, případně se bude muset nějak podvázat černý trh s překupníky, co ruskou ropu povezou pod jinou vlajkou. Schválně, kdo bude blíž skutečnosti, Morawiecki, nebo Mnuchin?
