Největší letecká katastrofa v dějinách Krkonoš nebyla nikdy spolehlivě objasněna
Historická havárie
NOVÉ
Zdroj: Letecká badatelna
Největší letecká katastrofa v dějinách Krkonoš, která se stala před 75 lety, nebyla dosud spolehlivě objasněna. Na to, co se 23. února 1945 při nehodě německého transportního letounu Ju 52 na Obřím hřebeni nedaleko Sněžky stalo, se snaží nalézt odpověď skupina leteckých odborníků, bývalých pilotů za pomoci pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Informoval o tom jeden z nich, bývalý pilot a letecký mechanik Pavel Kocián. Podle něj je neštěstí stále obestřeno řadou nejasností a rekonstrukce historické události připomíná skládaní mozaiky s poztrácenými dílky.
„Na místě katastrofy vyhaslo 23 mladých životů a tato událost tak do dnešních dnů drží smutné prvenství mezi leteckými nehodami v Krkonoších, co do počtu obětí,“ uvedl.
Podle tvrzení leteckých odborníků je například vysoce nepravděpodobné, že před havárií letadlo kroužilo nad Malou Úpou, že narazilo do horského hřebene čelně a začalo hořet, že mělo namířeno do Mladé Boleslavi nebo že se dostalo do sněhové vánice a vichřice, i když povětrnostní podmínky byly pro let skutečně velmi špatné.
Letadlo se zraněnými vojáky na palubě odstartovalo z Wroclawi 23. února 1945 okolo 3:00 v době, kdy město bylo obklíčeno Rudou armádou a zamířilo směrem ke Krkonoším. Stroj se po vzletu dostal pod těžkou protiletadlovou palbu a není vyloučeno, že někteří vojáci na palubě byli zasaženi. Dochované trosky letounu vykazují množství průstřelů. „Plán posádky byl zřejmě takový, že po přeletu frontové linie před horami letadlo změní směr na západ. Cílem mělo být letiště v Drážďanech nebo Jüterbogu,“ řekl Kocián. Letadlo se ale neplánovaně dostalo nad Obří hřeben, což se mu nad ránem stalo osudným.
Za bezprostřední příčinu nehody odborníci označili vlétnutí stroje velmi pravděpodobně zatíženého námrazou do závětří Obřího hřebene. V důsledku silného sestupného proudění pak zřejmě razantně kleslo při letu takřka souběžně s traversem, pravé křídlo pravděpodobně zavadilo o terén, letoun se stočil proti svahu a rozbil se o něj.
K neštěstí tedy pravděpodobně vedla souhra okolností: unavená a možná dokonce zraněná posádka, velká psychická zátěž, špatné počasí, nemožnost využití radionavigačních prostředků. Námraza s největší pravděpodobností výrazně zhoršila letové vlastnosti stroje, který se navíc dostal do závětří a havaroval.
Podle starosty Malé Úpy Karla Engliše obec, v jejímž katastru se neštěstí stalo, žádnou akci k výročí nepřipravuje. „Turisté se na to tady ptají, zajímá je to, ale pro místní je to velmi dávná historie, nikdo to moc neřeší. Je to dané také výměnou obyvatelstva po válce, paměť byla zpřetrhána,“ řekl Engliš.
Připomínek nehody vojenského letadla v Krkonoších už mnoho není. Lidé část trosek na místě havárie rozebrali. Velké díly tam ale zůstaly až do 90. let, kdy je přepravil na Malou Úpu vrtulník. Několik dílů junkersu je u hřbitovní zdi u kostela v Malé Úpě a také v místním infocentru.
