Česko exceluje pouze ve slibech, tvrdí ekonomka Horská. Vládní pomoc podle ní slibům neodpovídá

Slibovaná vládní pomoc české ekonomice je mnohonásobně vyšší než reálná pomoc. Činí jednotky desetin procenta hrubého domácího produktu místo slibovaných 20 procent HDP. V České televizi to řekla ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „ČR exceluje pouze v jednom, ve slibech. Realita je ale spíš smutná než veselá,“ dodala.

Pomoc je podle Horské spíše používána ke zvýšení osobního PR členů vlády, než že by šlo o skutečnou pomoc. Tato situace prohlubuje současnou krizi, doplnil ekonom Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI Filip Pertold. „Pokud se stát nevzpamatuje, neaktivizuje sociální politiku, nerozšíří kurzarbeit, bude tu s námi ekonomická krize ještě hodně dlouho,“ poznamenal. Český stát jen zachraňuje zaměstnanost bez ohledu na to, jak kvalitní ta práce je, podotkla Horská.

Analytici se shodli na potřebě rychlejší vládní pomoci podnikům. To, co trvá v Česku několik týdnů, je podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) ve Švýcarsku nebo Německu otázkou jednotlivých dnů. Přístup českého státu označil za direktivní a nekooperativní. „Považuji za skandální, že lidé, kteří se snaží pomoct, se se státem musí soudit o data a stejně je nedostanou,“ dodal.

Ekonomové připomněli nutnost přípravy státu na případný příchod druhé vlny pandemie. Pokud přijde další uzavření ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, nepůjde podle Horské o pokles HDP o šest, sedm procent, ale už o dvouciferný propad. „To by byla krize ‚par excellence‘, tohle by už tuzemské firmy měly problém přežít,“ varovala.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) koncem dubna řekla, že celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun a záruky na úvěry 951,5 miliardy korun. Dalších 22 miliard korun odhaduje ministerstvo jako stimul ekonomiky díky odkladu záloh na daních nebo odkladu elektronické evidence tržeb. „To představuje 20,7 procenta HDP a řadí nás nejen na evropské úrovni mezi země, které do záchrany své ekonomiky uvolňují naprosto nejvíce,“ uvedla Schillerová.

Europoslanec někdejší viceguvernér Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že ekonomické dopady koronavirové krize by měly trvat dva až tři roky. Podle něj by Česko nemělo rezignovat na snahu, aby se Evropa stala do roku 2050 stala klimaticky neutrální, respektive, aby do roku 2030 došlo k její dekarbonizaci. „Považuji za neuvěřitelné, kdybychom kvůli té krizi, která by měla být časově omezena, na toto rezignovali.

Niedermayer tvrdí, že by se po krizi mělo investovat zejména do třech oblastí. Jde podle něj o zdravotnictví, digitalizaci a udržitelnost ekonomiky, například dekarbonizace či podpora obnovitelných zdrojů.

Ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20, kam patří i ekonomka Helena Horská, namítli, že ČR investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU. Upozornili, že Německo, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Maďarsko a Polsko investují do záchrany ekonomiky výrazně větší částky, než zatím schválila česká vláda.