EU jedná o gigantickém dluhu na pomoc ekonomikám, Maďarsko hrozí dohodu vetovat

EU jedná o gigantickém dluhu na pomoc ekonomikám, Maďarsko hrozí dohodu vetovat
V.Orban a M.Morawiecki Foto: TW/Kancelaria Premiera
Svět

SUMMIT EU

Echo24

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v pátek v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu. Názory unijních lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se zatím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání. Předseda Evropské rady Charles Michel první část summitu po sedmi hodinách ukončil a s politickými vůdci začal jednat odděleně. Nejradikálnějšími odpůrci jsou Nizozemsko a Maďarsko, maďarský premiér Viktor Orbán hrozí návrh vetovat, jeho nizozemský protějšek mluví o malé šanci na dosažení dohody. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je však dohoda během nadcházejících dnů možná.

Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii covidu-19 spolu hovořili pouze na dálku, se šéfové států a vlád opět sešli na jednom místě. "Summit není jen o penězích. Je o lidech, o budoucnosti, o jednotě," prohlásil při příchodu na jednání Michel, jehož úkolem bude přivést lídry ke kompromisu. Podotkl, že s "politickou odvahou" bude dosažení shody během začínající vrcholné schůzky možné.

O balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí se vyjednává společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.

Mezi nejhlasitější odpůrce Michelova návrhu patří Nizozemsko, které chce prosadit co nejpřísnější podmínky využívání peněz z fondu. Spolu s dalšími státy takzvané šetrné skupiny – Rakouskem, Dánskem a Švédskem – hodlá navíc dosáhnout snížení objemu krizového balíku nejméně o desítky miliard eur. "Odhaduji, že naše šance na dosažení dohody tento víkend jsou menší než 50 procent. Důležitější nakonec bude obsah než rychlost," řekl před začátkem jednání nizozemský premiér Mark Rutte.

Foto: Echo24.cz

Jeho maďarský kolega Viktor Orbán hrozí vetovat požadované jednomyslné schválení fondu v případě, že čerpání z něj bude spojeno s dodržováním údajných "zásad právního státu". Komise vede s Maďarskem a Polskem řízení kvůli porušování evropských hodnot a zvláště západní země nehodlají slevit z požadavku propojení využití peněz s respektováním jejich představ.

Ke sblížení názorů zatím nedošlo, řekl Babiš

Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle Babiše žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Kvůli rozdílnosti postojů se podle něj v pátek dohoda nerýsuje. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Nizozemska, Rakouska, Švédska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.

Podle českého premiéra Andreje Babiše je zásadním problémem to, že lídři kvůli různým požadavkům přesně netuší, o jak velkém balíku peněz se jedná. "Důležité je, abychom věděli, jaký objem peněz vlastně řešíme. Ono to vypadalo jasné, ale vůbec to není jasné," řekl Babiš prostřednictvím videokonference novinářům během jednací pauzy. Zástupci zmíněných zemí podle něj nepřišli s konkrétními částkami, o něž by chtěli výši fondu snížit. V otázce objemu rozpočtu naopak podle Babiše zásadní spory nejsou.

Babiš má s návrhem problém

 

Návrh má podporu největších unijních ekonomik – Německa a Francie – stejně jako Itálie a Španělska, které mají být jako pandemií nejzasaženější země hlavními příjemci peněz z fondu obnovy. "Chtěli bychom dohodu, ale musíme čelit realitě. Bude to vyžadovat velkou snahu o kompromis ze všech stran, pokud chceme dosáhnout něčeho, co bude dobré pro Evropu," řekla jedna z hlavních zastánkyní plánu, německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní evropskému bloku předsedá.

Lídři některých dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše pro změnu chtějí změnit klíč, podle něhož se budou peníze rozdělovat. Babiš v pátek prohlásil, že s dosavadním návrhem má principiální problém, neboť peníze podle něj nelze rozdělovat podle výše nezaměstnanosti za posledních pět let, která nezohledňuje dopad covidu-19 na ekonomiku. Stejně jako jeho polský kolega Mateusz Morawiecki se před začátkem jednání Babiš zmínil i o požadavku zrušení dosavadních slev z rozpočtových plateb pro bohaté země, které Michelův návrh zachovává.

Rabaty chce odstranit také Evropský parlament, jehož předseda David Sassoli na úvod summitu přednesl lídrům členských zemí představy zákonodárců. "Očekáváme závazek zavedení nových zdrojů (rozpočtových příjmů), aby byly k dispozici co nejdříve," uvedl Sassoli další prioritu EP s odkazem na navrhovaná cla z neekologicky vyráběného zboží či poplatky z nerecyklovaných plastů, jimiž má být spolufinancováno splácení společného dluhu.

Političtí vůdci po Sassoliho vystoupení zahájili společné jednání, na které navázaly oddělené schůzky lídrů jednotlivých zemí či jejich skupin s Michelem. Podle diplomatů není vyloučeno, že přes noc Michelův tým připraví nový návrh na základě požadavků, které zazní při pátečních rozhovorech.