Druhá Letná předčila očekávání. Demonstrovali i šéfové opozičních stran

Po půlroce od poslední demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii dorazilo na pražskou Letnou opět téměř tři sta tisíc lidí. Sobotní účast tak překvapila i samotné pořadatele. Premiéra Andreje Babiše (ANO) demonstrující znovu vyzvali k rezignaci, tentokrát ale ke konkrétnímu datu, odstoupit dle nich má do 31. prosince. Pokud se tak nestane, slibuje spolek „silnější a kreativnější protesty“. Ultimátum se nelíbí zástupcům ANO. Naopak zástupci opozičních stran ve velkém na Letnou dorazili a s požadavky demonstrantů mnohdy souznějí.

Babiš v reakci na demonstranty jen zopakoval, že je skvělé, že lidé mohou svobodně volit a vyjadřovat svůj názor. Víc prý řekne v neděli při výročí 17. listopadu 1989 při projevu v Národním muzeu.

Milion chvilek také vyzval opoziční ODS, Piráty, lidovce, STAN a TOP 09, aby do roka představili program pro Česko a začali spolupracovat. Do voleb by měli vytvořit koalice, díky tomu by mohli získat víc mandátů. Lidé by se pak měli aktivně do dění zapojit a snažit se sami měnit věci k lepšímu.

Zdá se, že opozice s výzvami mít problém nebude. Jednak lídři opozičních politických stran s výzvami spolku Milion chvilek, které zazněly na sobotní demonstraci na pražské Letné, souhlasí. Také ale na Letnou přišli. Demonstrovali například místopředseda ODS Martin Kupka a poslanec občanských demokratů Bohuslav Svoboda, první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či předseda klubu STAN Jan Farský, šéf pirátů Ivan Bartoš i předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Pro tvoření menších koalic, jak o tom mluvil mluvčí spolku Mikuláš Minář, se vyslovili končící předseda TOP 09 Jiří Pospíšil a lídr lidovců Marek Výborný. „Hlasy pro změnu nesmějí propadnout, hlasy středopravých voličů nesmějí propadnout. Ve volbách 2021 dosáhneme změny,“ reagoval na Twitteru dále předseda ODS Petr Fiala, který se na Letnou ale osobně nedostavil.

Hlasy pro změnu nesmějí propadnout, hlasy středopravých voličůesmějí propadnout. Ve volbách 2021 dosáhneme změny.

— Petr Fiala (@P_Fiala) November 16, 2019

Opatrnější se zdají být Piráti. Jejich předseda Ivan Bartoš čeká, jak dopadnou koalice skládané před krajskými volbami. Možnosti vidí v případné spolupráci hnutí STAN a TOP 09 či lidovců a ODS, přičemž velkou roli hraje obliba těchto stran v regionech. „Znám spoustu lidí, kteří by v případě, že by Piráti šli do nějaké větší koalice, Pirátskou stranu nevolili. Zvykli si, že nemusí volit menší zlo. Prostě volí toho, jehož program je atraktivní,“ řekl. Zdůraznil, že základem by měla být změna volebního systému. Za důležitou pokládá Bartoš výzvu, aby se strany více otevřely. „I politika se dělá odspodu,“ uvedl s tím, že Piráti mají o několik tisíc víc spolupracujících než členů.

Souhlasím s návrhy Milionu chvilek, které jsou adresovány demokratickým opozičním stranám. Je třeba otevřenost stran novým lidem i změna volebního systému, aby měly hlasy všech voličů stejnou váhu. Podporuji i snahu pokusit se o vytvoření předvolební koalice demokratických stran.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) November 16, 2019

Premiérovi Babišovi dala demonstrace „čas“ do konce roku. Spolek Milion chvilek ústy Mikuláše Mináře a Benjamina Rolla Babiše vyzval, aby odstoupil do konce roku, pokud úplně nepřeruší vazby se svými firmami a médii a neodvolá ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Organizátoři už na tiskové konferenci začátkem týdne uvedli, že pokud Babiš nevezme výzvu vážně, budou „kreativnější a silnější“ protesty pokračovat a bude o nich slyšet i v cizině.

Zástupcům ANO se nelíbí ultimátum

Kritičtí jsou k demonstraci dle očekávání zástupci hnutí ANO, ale i koaliční ČSSD, o reakci jejího předsedy Jana Hamáčka jsme psali zde. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se demonstrace „přiživuje na oslavě nás všech.“ Uvedl to na svém Twitteru.

„No každopádně výraz ultimátum je latin. původu a znamená ‚poslední výzva‘. Od slova ultimus, což je ‚poslední‘. Tak jsem zvědavý, jestli to myslí vážně a je to naposledy, když už se přiživují na oslavě nás všech a jedné z nejdůležitější událostí moderních čs. dějin – 17. listopadu,“ reagoval na demonstraci.

Ultimátum se nelíbí ani poslankyni ANO Barboře Kořanové. „Zásadně se ohrazuji proti tomu, aby nikým nevolené spolky dávaly legálně a legitimně zvolenému předsedovi vlády a hnutí, které se ziskem 1,5 milionu hlasů vyhrálo s přehledem poslední parlamentní volby, ultimáta a diktovaly, kdo má nebo nemá být ministrem,“ uvedla už v týdnu poslankyně.

Zásadně se ohrazuji proti tomu, aby nikým nevolené spolky dávaly legálně a legitimně zvolenému předsedovi vlády a hnutí, které se ziskem 1,5 milionu hlasů vyhrálo s přehledem poslední parlamentní volby, ultimáta a diktovaly, kdo má nebo nemá být ministrem.

— Barbora Kořanová (@koranova_b) November 11, 2019

Účast předčila očekávání

Podle pořadatelů na Letnou přišlo zhruba stejně lidí jako při červnovém protestu proti premiérovi. Šéf spolku Mikuláš Minář řekl, že účastníků z celé republiky mohlo být až 300 000. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) policie mluví o 250 000 účastníků. Mobilní operátor T-Mobile uvedl 257 000. V červnu policie zmiňovala na 200 000 zúčastněných, organizátoři 250 000 a mobilní operátor nejprve 258 000 a o den později pak 283 000. V listopadu 1989, když se zhroutil komunistický režim, pláň zaplnilo až 800 000 lidí.

Podle Mináře dopadla demonstrace nad očekávání. „Byl jsem strašně mile překvapený tou obrovskou účastí, která byla asi na podobných číslech jako minule. Neočekávali jsme to,“ řekl Minář po skončení demonstrace novinářům.

Dále čtěte: FOTOGALERIE: Na Letnou přišlo několik set tisíc lidí