Týdeník Echo: Churchill neznámý, koalice, která nemaká, a na jaké filmy jít ve Varech

Nové dvojčíslo Týdeníku Echo má na obálce portrét Winstona Churchilla a také odkaz na speciální přílohu věnovanou karlovarskému filmovému festivalu. Obsah analýzy Petra Holuba naznačuje její název: Sněmovna pátým kolem u vozu (Bilance dvaceti měsíců od voleb je svědectvím o vládní koalici, která nemaká). Nechybějí pravidelné rubriky Umění a kritika, Genius loci, Architektura či Auto.

„O životě Winstona Churchilla bylo napsáno 1009 knih,“ píše v úvodu svého článku Ondřej Šmigol, „tedy aspoň podle výpočtu britského historika Andrewa Robertse. Ten číslo uvádí při své obhajobě, proč se rozhodl napsat státníkovu tisící desátou biografii; ta nedávno vyšla v angličtině. Životopis s názvem Churchill: Walking with Destiny (Churchill: Kráčení s osudem) sepsal, neboť teprve nyní může být poskládán obraz Churchillova života do relativní dokonalosti díky tomu, že teprve nějakých padesát let po jeho smrti byly zveřejněny poslední dokumenty ze života Winstona Churchilla. Jde především o deníky krále Jiřího VI., což byl snad jediný člověk na světě, se kterým mohl premiér během druhé světové války mluvit bez jakýchkoli tajností. Dále byly zveřejněny deníky dlouholetého sovětského velvyslance v Londýně Ivana Majského, který sloužil jako spojka mezi Churchillem a Stalinem, a rovněž doslovné přepisy jednání válečného kabinetu i osobní dokumenty Churchillových dětí. Kniha se setkala s téměř univerzálním nadšením. Nejedna recenze ji označila za nejlepší jednodílný životopis W. Ch. vůbec.“ Nová monografie se zabývá i méně známými momenty ze státníkova života a dovede i pobavit, třeba roztomilou historkou s Churchillovým vnukem. Ten prý jako pětiletý v roce 1953 „zjistil, jak je dědeček slavný. Vloudil se proto do Churchillova pokoje, kde státník pracoval na svém oblíbeném místě, v posteli. ,Je pravda, dědečku, že jsi největší člověk na světě?‘ zeptal se Soames. ,Ano. A teď odprejskni,‘ odpověděl Churchill.“

Filmovému festivalu v Karlových Varech se zevrubně věnuje již tradiční bedekr Ondřeje Štindla, procházka po promítacích sálech s krátkými, avšak výstižnými charakteristikami snímků, které budou festivalovému publiku představeny. Filmu je z velké části věnován i velký rozhovor Jiřího Peňáse s herečkou Janou Plodkovou, anketa prozrazuje filmový vkus osobností, po nichž jsme chtěli odpověď na otázku, které tři snímky z dějin kinematografie je nikdy neomrzí. Například ředitel Národního divadla Jan Burian uvedl mj. Forresta Gumpa, zatímco architekt Josef Pleskot jmenoval na prvním místě Marketu Lazarovou.