Návrh rozpočtu EU je pro Česko nepřijatelný, oznámil Babiš
Rozpočet EU
AKTUALIZUJEME
1
Návrh rozpočtu Evropské unie na příští programovací období je pro českou vládu podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřijatelný. Je nedokonalý stejně jako ten na současné období, řekl dnes Babiš v Pardubicích. Evropa podle něj Česku nadiktovala na léta 2014 až 2020 programy, v nichž je velká část peněz vyčleněna na sociální oblast, ale nedaří se je vyčerpat.
„Návrh evropského rozpočtu je pro nás naprosto nepřijatelný. V tom, že se Brusel znovu snaží prosazovat tyto představy a my potřebujeme dostat peníze do investic. Proto mapujeme investiční potřeby a chceme vyjednávat na další období 2021 a dál, aby se peníze skutečně našly, aby se to neztratilo na nějakých rekvalifikacích, školeních a tak dále,“ řekl Babiš.
Například ministerstvo práce a sociálních věcí má v současném programovém období vyčleněno z evropských fondů 58 miliard korun. Podle Babiše by ale peníze byly spíše potřeba na investice ve zdravotnictví a školství. „Budeme se snažit peníze v rámci programů MPSV a MŠMT dostat z českého rozpočtu, ale ty evropské by měly jít do investic, aby byly hmatatelné, abychom viděli, kde jsou,“ řekl Babiš.
Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností mají za následek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně, než kolik mají v tom nynějším. Při započtení inflace by měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Podle webu Strukturální fondy bylo ve stávajícím finančním období 2014-2020 pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur.
Na větší příliv investic dnes apeloval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Zdůraznil, že v regionu je třeba dokončit obchvat Chrudimi, postavit obchvaty Svitav, Pardubic, Vysokého Mýta a Litomyšle. „Podstatné je také systémové řešení obnovy financování nemovitého majetku ve zdravotnictví. Úhradové mechanismy řeší obnovu technologií, mzdy a platy, ale bohužel ne obnovu areálů okresních a krajských nemocnic,“ uvedl.
Hejtmanství připravuje investiční projekty ve zdravotnictví zhruba za dvě miliardy korun. Vybudovat chce zejména centrální urgentní příjmy v nemocnicích v Pardubicích a Ústí nad Orlicí. „To je nad rámec našich finančních možností, byť se snažíme investovat. Tyto obrovské investice pro nás znamenají zadlužování,“ dodal hejtman.
Komise chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 omezit peníze na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části unie. Naopak posílit chce financování priorit, jako je lepší správa hranic – jde například o výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže – a bezpečnost a obrana, ale také investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.
Dlouhodobý rozpočet EU na léta 2021 až 2027 je navržen tak, že závazky mají činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství.
Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). V nynějším období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.
Podle červnové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. V tomto programu letos získaly podle Státního zemědělského intervenčního fondu nejvyšší možnou sumu některé společnosti z koncernu Agrofert, který do loňského února vlastnil premiér Babiš.
Například Olma dostala 75 milionů korun na inovace ve výrobě přírodních pařených sýrů, Vodňanská drůbež stejnou sumu na „optimalizaci a inovaci v procesech porcování a balení drůbežího masa“. Pro Kostelecké uzeniny na inovaci technologie výroby tepelně opracovaných masných výrobků pasterizovaných v obalu byla schválena žádost na zhruba 70 milionů korun.
Slovensko chce naopak rozpočet EU schválit urychleně
Slovensko bude naopak během svého nadcházejícího předsednictví v uskupení visegrádská čtyřka (V4), do které patří také Česká republika, Maďarsko a Polsko, prosazovat schválení víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 v co možná nejbližším termínu i za cenu možných ústupků členských zemí ze svých nynějších postojů.
„Neschválení (víceletého finančního rámce) do eurovoleb by znamenalo, že celý proces přijímání rozpočtu se na jaře 2019 zastaví a bude pokračovat patrně až za rok, když se vytvoří nový parlament, noví komisaři. Když ho přijmeme dříve, možná nebudeme všichni spokojeni, ale budeme moci čerpat peníze hned po začátku nového programového období,“ uvedl slovenský vicepremiér pro investice a informatizaci Richard Raši po schůzce s evropským komisařem pro rozpočet Güntherem Oettingerem.
Bratislava chce na schůzkách s představiteli zemí V4 a dalších států své partnery přesvědčovat, že každý musí ustoupit. „Kvůli dlouhým vyjednáváním na stávající programové období jsme my a ostatní země začali čerpat finance až dva roky poté, co jsme čerpat mohli,“ uvedl slovenský vicepremiér, jehož úřad dohlíží na Slovensku na rozdělování peněz z unijních fondů.
