České veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné. Prognóza je nejhorší z celé EU
České veřejné finance
AKTUALIZOVÁNO
1
České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací.
Dluh veřejných financí by podle zprávy dosáhl především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Zároveň rada upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací. „To číslo ale pouze ukazuje na rozsah problému a ne to, že takový dluh doopravdy bude. On nebude,“ uvedl člen rozpočtové rady Jan Pavel.
Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR aktuálně 32,7 procenta a v EU je jeden z nejnižších. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že zpráva se v zásadě neliší od obdobných závěrů Evropské komise či jiných mezinárodních institucí týkajících se této problematiky. Problémem podle něj je ale to, že pod pojmem penzijní reforma se obvykle rozumí zavedení soukromého spoření a oslabení průběžného systému. „Pod pojmem penzijní reforma bychom však měli chápat představení strategie platné napříč vládami, jak se bude česká ekonomika s problémem stárnutí postupně vyrovnávat,“ řekl.
Zadlužení veřejného sektoru by podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Zpráva dále uvádí, že počet starobních důchodců bude na vrcholu kolem roku 2059, kdy jich bude 3,2 milionu, tedy zhruba o třetinu více než dnes. Zároveň počet lidí v produktivním věku bude klesat.
MF v úterý v souvislosti se zprávou upozornilo, že společně s ministerstvem práce a sociálních věci předložilo do mezirezortního připomínkového řízení Zprávu o stavu důchodového systému České republiky, která slouží vládě k rozhodnutí, zda je pro udržitelnost penzijního systému potřebná korekce věkové hranice. „Přestože samotné svázání věku odchodu do důchodu s průměrnou délkou života nevyřeší dlouhodobou udržitelnost kompletně, je nenahraditelným opatřením, které snižuje deficity důchodového systému v dlouhém horizontu až o cca 80 miliard korun v dnešních cenách,“ uvedlo MF.
Rovněž simulace ve zprávě rozpočtové rady ukázala, že realistická změna pouze jednoho parametru, jakým je důchodový věk, nemůže sama o sobě české veřejné finance přenést na udržitelnou dráhu.
Seidler v této souvislosti upozornil, že výdaje na důchodový systém by se při navyšování odchodů do důchodu zvýšily z 8,5 procenta HDP na 12 procent HDP. „To z pohledu současných cen znamená nárůst nákladů o zhruba 180 miliard korun, přitom najít několik miliard navíc na neočekávané výdaje je již nyní problematické,“ uvedl.
Zatímco v říjnové zprávě využila rada expertně upravenou vysokou variantu demografické projekce ČSÚ z roku 2013, v aktuální zprávě využila demografickou projekci ČSÚ vydanou v listopadu 2018. Ta je optimističtější ohledně stárnutí populace.
