Sloužili říši. Důchod z Německa pro kolaboranty i vojáky dostávájí stále 2 tisíce lidí, také v Česku

Více než dva tisíce osob stále dostává z Německa důchod určený lidem, kteří za druhé světové války spolupracovali s německou okupační mocí, nebo osobám, které byly násilím přinuceny vstoupit do německé armády. S odvoláním na data německého ministerstva práce o tom informovala agentura AFP. Podle ní žijí tři čtvrtiny lidí, kteří rentu dostávají, v Evropě. Devadesát čtyři osob pobírá tento důchod také v Česku.

Celkem v únoru dostalo zvláštní důchod, který může dosáhnout výše až 1300 eur (33.400 korun), 2033 osob. V Evropě přitom žily téměř tři čtvrtiny všech příjemců (1532 osob). Nejvíce z nich žije v Polsku (573), Slovinsku (184) a Rakousku (101). Na čtvrtém místě je podle AFP s 94 příjemci Česko.

Na seznamu ministerstva práce jsou dále lidé žijící v Chorvatku (71), Francii (54), Maďarsku (48), Británii (34) či Belgii (18). Devět lidí zvláštní rentu pobírá například také v Jihoafrické republice a čtyři v Namibii. Na americký kontinent Německo posílá tento důchod více než čtyřem stovkám lidí, nejčastěji do USA (250) a Kanady (121). Osmnáct lidí jej dostává také v Brazílii a osm v Argentině.

V roce 1950 odsouhlasilo tehdejší západní Německo zvláštní penze jako kompenzace pro takzvané "válečné oběti". Tehdy na tyto platby dosáhlo přibližně 4,4 milionu osob. Mezi příjemci byli civilisté zranění při spojeneckých bombardováních, lidé přinucení vstoupit do německého wehrmachtu, ale například i kolaboranti z obsazených území či dokonce příslušníci SS střežící vyhlazovací tábory. Zákon se od té doby několikrát změnil, mimo jiné proto, aby peníze nemohli dostávat váleční zločinci. Bývali esesmani jsou například z důchodového systému vyloučeni v případě, že byli usvědčeni z válečných zločinů.

Čtěte také: Polské hovězí? Je kvalitní. Česko je ale v přebytku a nemusí dovážet, říká agrární analytik