Týdeník Echo: Číňané investují do Babiše, podivný státní rozpočet a muž, který bydlí na střeše
Týdeník Echo
NOVÉ
1
Nové číslo Týdeníku Echo má na obálce fotografii burgeru, ovšem bezmasého, veganského. Odkazuje k článku Ondřeje Šmigola Konec masa, v němž autor analyzuje nový trend ve stravování, který ze Spojených států přichází i k nám. Esejem o podivném jednání amerických kongresmanek přispěl Martin Weiss (Je možný socialismus bez antisemitismu?), interview s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem si střihl Daniel Kaiser.
V článku Andrej Babiš – největší strategická investice Číny v Česku píše Lenka Zlámalová: „Teď to vypadá, že Číňané konečně strategický projekt v České republice objevili. (...) Největším věřitelem Agrofertu už nejsou na rozdíl od předchozího roku Němci. Jejich bance IKB Andrej Babiš dlužil ještě v roce 2017 téměř šest miliard korun. Už loni se největším Babišovým věřitelem namísto Němců stalo konsorcium, v němž hrají důležitou roli čínské banky. Bank of China dluží 938 milionů korun. A Industrial and Commercial Bank of China dalších 514 milionů korun.“
Nad státním rozpočtem České republiky na rok 2020 se zamýšlí Petr Holub: „Rozpočet 2020 udržuje v chodu přerozdělovací mechanismus českého státu, který nejdřív polyká výdělky občanů a v druhé fázi je rozhazuje, aby vzbudil dojem, že ,už je líp‘. Stroj míří kupředu do značné míry samopohybem, postupně zrychluje a proti výdajům se stále obtížněji hledají příjmy. V prostředí kapitalismu tím vznikají známá rizika. Se změnou hospodářského cyklu příjmy oslabí a stát přejde na financování z půjček, v horším případě drasticky zvýší daňové sazby. Výběr daní v letošním roce zatím na krizi neukazuje. Zvýšení příjmů o 40 miliard v prvním pololetí odpovídá údajům z minulých let prosperity, jenže zpomalení může přijít třeba hned ve druhém pololetí, obdobně jako krize roku 2008.“
A kdo je muž bydlící na střeše? Ondřej Kobza, „pražský kavárník a asi nejznámější český oživovač veřejného prostoru. To díky němu se objevila v ulicích piana, z trouby zněly verše, otevíraly se malostranské dvorky, konaly se různé happeningy. Několik let se teď především zaměřuje na fantaskní plán zazelenění pražských střech. Plán začal uskutečňovat na kaskádovitém terénu Lucerny, čímž Praha získala nový horizont. Zároveň je to muž nekonformních názorů, kterými jde občas proti směru i pověstné sociální bubliny“. Rozhovor s ním pořídil Jiří Peňás.
