Začal summit o rozpočtu EU. Babiš nečeká, že se země dohodnou

Vrcholní představitelé zemí EU by se ve čtvrtek na mimořádném summitu věnovaném víceletému rozpočtu pro roky 2021-2027 měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nejdříve dohodnout na příjmech rozpočtu a případném pokračování tzv. rabatů, tedy slev. Až následně by měli debatovat o rozdělení peněz. Babiš také řekl, že konečnou dohodu o víceletém rozpočtu na tomto summitu nečeká.

Dodal, že pro ČR je naprosto nepřijatelný návrh ohledně emisních povolenek. Podle plánu předsedy Evropské rady Charlese Michela by měly země odvádět část výnosů z emisních povolenek do evropského rozpočtu na politiky spojené s ekologií. ČR by v případě schválení tohoto návrhu přišla o zhruba dvě miliardy korun ročně.

„Měli bychom zůstat v jednoduché rovině, a to je říci si nejdříve, kolik se zaplatí, jestli zůstanou rabaty nebo ne, a potom to rozdělit. Rozpočet EU je jediný na světě, kde se nejdříve rozděluje a pak se hledají zdroje. Je tam prostor rozdělit ty peníze lépe, a to i podle našich představ,“ uvedl Babiš. Odchodem Británie z EU přijde evropský rozpočet o zhruba deset miliard eur ročně.

Babiš dále uvedl, že je pesimistický ohledně navrhovaných nových zdrojů evropského rozpočtu, tedy příjmů z emisních povolenek a poplatku členských států za množství nerecyklovaného odpadu z plastových obalů. „Já jsem pesimistický ohledně těch nových zdrojů. Ty emisní povolenky jsou absolutně neakceptovatelné,“ uvedl premiér.

Skupina zemí východního a jižního křídla unie včetně Česka před summitem požaduje, aby byla v rozpočtu na příštích sedm let zachována dosavadní úroveň kohezních peněz, tedy prostředků v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Vstřícným krokem ke státům, které jsou příjemci peněz z fondů, má být přesun části prostředků od bohatších států k méně vyspělým a také větší pružnost v nakládání s fondy.

V případě samotné ČR návrh počítá ve stálých cenách roku 2018 se 17,8 miliardy eur (cca 445 miliard Kč) na kohezní politiku, což je proti stávajícímu období pokles o zhruba čtvrtinu. Na zemědělství a podporu venkova by mělo podle návrhu jít v případě ČR 6,8 miliardy eur. V současném rozpočtu to je 8,3 miliardy eur.

Hlavy států a šéfové vlád se ve čtvrtek odpoledne sjíždějí do Bruselu na jednání, od něhož si Michel slibuje kompromisy v dosud zásadně rozděleném přístupu jednotlivých zemí. Zatímco zvláště země ze západu a severu EU usilují o snížení celkového objemu rozpočtu navrhovaného šéfem rady, kohezní státy včetně Česka naproti tomu chtějí posílit financování fondů pro méně rozvinuté regiony. Spory se očekávají i v otázce slev pro bohaté země, tzv. rabatů, či možného pozastavení financí pro státy nerespektující evropské hodnoty.

Diplomaté neočekávají, že by už první den summitu přinesl výsledek. K dohodě o podobě rozpočtu je potřeba jednomyslný souhlas všech členských států, následně ji musí odsouhlasit Evropský parlament.

Čtěte dále: Ústavní soud je kompletní po více než roce. Zeman jmenoval Šámala soudcem