„Nechceme vakcínu pro děti nařizovat.“ Střetli se odpůrci a příznivci očkování

Od začátku června se v České republice mohou k očkování proti covidu-19 registrovat už i teenageři od šestnácti let. Následujeme tak vzoru především USA, kde zdravotnický establishment a Bílý dům vakcínu od dvanácti let věku doporučují. Další dvě pro tvůrce české covidové politiky referenční země, Izrael a Německo, naopak od vakcinace osob mladších 18 let aktuálně ustupují.

V Salonu Echa jsou zastánci obou pomyslných táborů zastoupeni paritně: bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula a Roman Chlíbek, Prymulův nástupce v České vakcinologické společnosti – „proti nim“ mikrobioložka z ostravského Zdravotního ústavu Hana Zelená a imunolog Jiří Šinkora.

Blíží se u nás očkování na covid pro teenagery a děti? Jak mladé?

Prymula: Primární důvod, abychom očkovali adolescenty a postupně klesali do mladších věkových kategorií, je omezit cirkulaci viru v populaci. Protože při cirkulaci vznikají nové mutace a to pak ohrožuje populaci celou. Druhým důvodem je přímo ochrana očkovaných, byť samozřejmě víme, že u mladších věkových kategorií riziko ani zdaleka není tak velké. Což zase ani zdaleka neznamená, že je nebudou ohrožovat budoucí mutace. Ptáte se, jak nízko s věkem jít. Nemyslím si, že by byl problém se skupinou 16–18, eventuálně si dovedu představit i hranici řekněme deseti let. U těch nejmenších, to znamená od šesti měsíců nahoru, už sice studie probíhají také, ale je to samozřejmě velmi citlivá otázka, jestli teď podnikat plošné kroky.

A kdy odhadujete, že se s očkováním dětí u nás začne?

Prymula: Skupina 12 až 16 let přijde na řadu určitě ještě letos, dejme tomu po prázdninách.

Má stát ponoukat rodiče, aby děti a mládež dávali očkovat?

Prymula: Musí to být jasně dobrovolné, zejména u dětí. Měla by to být vysvětlovací kampaň, ne nějaká represivní záležitost.

Probíhající očkování je podle vás dobrovolné?

Prymula: Je dobrovolné. Ačkoli pro mladé, když se s nimi člověk baví, je motivací většinou jednodušší život. Že mohou snáz na dovolenou, mohou na akce, nemusejí se opakovaně testovat.

No právě – dnes je očkování dobrovolně nedobrovolné. Takže vzniká otázka, jak to stát chce nastavit vůči teenagerům a dětem.

Prymula: Bude záležet na situaci. Pokud se ukáže, že dosáhneme proočkovanosti populace při očkování ročníků 16 plus a současně nebudou masivní problémy se šířením, pak není nutné jít do mladších kategorií. Ale nemusí to být tak jednoduché, situace v jednotlivých zemích světa se dost liší. Než se podaří zvládnout akutní fázi nákazy, zabere to rok až dva, jednoduše proto, že v některých dalších zemích taková proočkovanost jako u nás zdaleka není. Já doufám, že s větší globální proočkovaností, až už nebude vznikat tolik mutací, očkovat ty úplně nejmladší nebude třeba.

A že by stát vakcínou podmiňoval přístup na kroužky, do oddílu, nebo dokonce i do školy, můžete vyloučit?

Prymula: To já skutečně ještě nevím. Protože pokud by vir dál cirkuloval, pokud by vznikaly nové mutace, pokud bychom prostě měli vážný problém, tak myslím, že bude tlak, aby se populace proočkovala prakticky beze zbytku. Včetně mladších ročníků. Pak určitě vznikne i diskuse, jak ty mladší motivovat, aby se naočkovat dali. Ale rozhodně si nemyslím, že je teď doba na to, abychom nařizovali úplně natvrdo.

Celý Salon si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.