„Putinovi jde o celou Ukrajinu, jeho zájem sahá do Pobaltí a střední Evropy“

SALON O RUSKU A UKRAJINĚ

„Putinovi jde o celou Ukrajinu, jeho zájem sahá do Pobaltí a střední Evropy“
"Putin dobře četl Zbigniewa Brzezinského, který už na začátku 90. let napsal, že jakékoli ruské impérium není možné bez Ukrajiny. A o to Putin usiluje," říká v Salonu Echa redaktor Rádia Svoboda Jaroslav Šimov. Foto: archiv Kremlu
2
Týdeník

Jiří Peňás

Scházíme se ve středu 16. února, podle některých zpráv měla toho dne vypuknout na rusko-ukrajinské hranici válka. Jakási forma lokální války tam však už několik let, jistě od roku 2014, doutná. V takové situaci se v Salonu Echa sešli tři muži, kteří mají kořeny v té zemi, kde zítra znamená včera. Ataman Vševelikého kozáckého vojska v exilu (to je oficiální termín) a historik Alexej Kelin, redaktor Rádia Svoboda Jaroslav Šimov a Vladislav Jandjuk, člen běloruské vlády v exilu.

Pánové, napadlo vás někdy v minulých týdnech, že opravdu dojde na nejhorší?

Šimov: Nikdo z nás nevidí do budoucnosti… Ale pokud se ptáte, jestli jsem na chvíli přece jen řekl, aha, něco se děje, není to vyloučené, tak to bylo v okamžiku, kdy se k těm zemím, které evakuovaly pracovníky ambasád z Kyjeva a vyzvaly své občany, aby nepobývali na Ukrajině, přidalo Japonsko a Izrael. To jsem si řekl, že na tom může něco být. Protože Japonci mají hodně velkou výdrž a jen tak neutíkají a Izraelci mají, jak známo, mimořádně kvalitní zpravodajské služby. Takže když se i tyhle dvě země přidaly, tak jsem zpozorněl. Jinak jsem tomu moc nevěřil. Války nezačínají tím, že někdo oznámí, kdy ten druhý zaútočí. To by bylo dost divné. Ale to, co jsem teď řekl, nevylučuje možnost války na Ukrajině nebo kolem Ukrajiny, tu bohužel nelze vyloučit.

Kelin: Já tomu taky moc nevěřil. Putin dělá – ze svého pohledu – věci racionálně. A na tomhle by nemohl nic vydělat. On potřebuje Ukrajinu, šachisticky řečeno, vyšachovat, přitlačit ji ke zdi, podrobit si ji. V tom se projevuje psychologicky jeho dětství a mládí v pouličním gangu, kde to byla forma boje o přežití. Zároveň je formován historickou zkušeností přezbrojení a uzbrojení Sovětského svazu, kterou nyní aplikuje na Ukrajinu, aby ji uzbrojil a znemožnil, aby se mohla rozvíjet. Ne že by on tak strašně potřeboval Ukrajinu, ale on ji hlavně nepotřebuje jako úspěšnou, prosperující a demokratickou zemi, která by obyvatelům Ruska ukázala, že to jde taky jinak. Protože to by byl Putinův konec. Tím by padl argument, že bez Putinovy autokratické vlády to nejde. Ukázalo se, že to jde i bez něj. A líp!

Nyní položím asi podivnou otázku. Co kdyby se Ukrajina vzdala Krymu (těžko ho někdy dostane zpět) a těch odtrženeckých oblastí na východě – a za to by Putin zaručil, že má právo na samostatnost, včetně těsných vazeb se Západem, včetně i nějakého členství v NATO? Je to utopie?

Kelin: Je to utopie. To by nebylo řešení, to by bylo jen odložení. Putinovi jde o celou Ukrajinu a jeho zájem sahá až do Pobaltí a do střední Evropy.

Tedy do facto obnova stavu před rokem 1989…

Šimov: Ano, vždycky říkám, že Putin dobře četl Zbigniewa Brzezinského, který už na začátku 90. let napsal, že jakékoli ruské impérium není možné bez Ukrajiny. A o to Putin usiluje. Ano, asi mu nejde o nějaké násilné přivtělení Ukrajiny do Ruské federace, ale jde mu přibližně o ten druh vztahu, jaký je byl mezi Sovětským svazem a Československem mezi lety 1969 a 1989, tedy o stav podřízenosti a bezvýhradné loajality. Nějaký satelitní stát, ale celý, ne jenom nějaký kousíček na východě.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo, který bude od čtvrtka na stáncích. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.