Indie se bojí Číny. Přesunula oslavy dalajlamy a zmizeli z nich politici

Napětí v Novém Dillí

Indie se bojí Číny. Přesunula oslavy dalajlamy a zmizeli z nich politiciNOVÉ
Tändzin Gjamccho, 14. dalajlama Foto:

Foto: Shutterstock

Svět

nel

Po celé Indii se o víkendu konají oslavy dalajlámova pobytu v zemi. Na akcích měli být i vysoce postavení indičtí politici. Kvůli obavě z reakce Číny ale vláda jejich účast odvolala, informuje New York Times. Peking dlouhodobě tibetského duchovního vůdce kvůli jeho azylu v Indii označuje za separatistu a nepřítele země.

Symbolem oslav je píseň „Děkuji ti, Indie“. Původně si ji mohli zazpívat i  vysoce postavení politici i členové vlády. Ta ale nakonec jejich účast odvolala z obavy reakce Pekingu. Největší akce se zároveň přesunula z metropole Nové Dillí do odlehlého severního města McLeod Ganj, kde je dalajlámova residence a sídlo tibetské exilové vlády. Současné kroky Indie podtrhují její zájem o čínské investory, píše NYT. Mezi Indií a Čínou se plánují další diplomatická setkání.

Čína proti Indii ostře vystupovala v dubnu minulého roku, kdy byl dalajlama na návštěvě pohraničního státu Arunáčalpradéš. Podle Číny je sporné území v Indii rozsáhlé více než devadesát tisíc kilometrů čtverečních, jedná se o oblast východního úseku Himaláje, navíc se část státu Arunáčalpradéš označuje jako Jižní Tibet. „Čína odmítá, aby dalajlama vstoupil na hranici mezi Indií a Čínou,“ uvedl mluvčí ministra zahraničí. „Doufáme, že Indie nebude komplikovat vztahy na hranicích a že dalajlama neodstartuje činnost protičínských separatistů,“ dodal.

Indie se ale tehdy nenechala zastrašit. „Dalajlama je jako duchovní postava čestným hostem Indie. Zcela svobodně může cestovat po kterékoliv části země,“ uvedl mluvčí indického ministra zahraničí. „Mnoho buddhistů v Arunáčalpradéši stojí o jeho požehnání. V minulosti už tento stát navštívil a není jediný důvod, proč by to tentokrát mělo být jiné,“ dodal.

Návštěvy dalajlamy v cizině vyvolávají silné rozhořčení Pekingu a stále méně a méně národních vůdců je ochotno se s ním setkat kvůli obavám z důsledků hněvu Číny, psala minulý rok agentura Reuters. Předseda pracovní skupiny pro Tibet čínské komunistické strany Čang I-ťiung prohlásil, že pro setkání s dalajlamou neexistuje omluva ani výmluva. Podle něj si zahraniční činitelé nesmějí myslet, že se vymluví ze setkání s exilovým tibetským duchovním vůdcem dalajlamou poukazem na to, že se s ním sešli na soukromém nikoliv oficiálním základě. Za všech okolností reprezentují svou vládu.

Povstání Tibeťanů proti čínské nadvládě z 10. března 1959 bylo tvrdě potlačeno čínskou armádou. Zásah nepřežilo 87 000 Tibeťanů, tibetský duchovní vůdce dalajlama poté uprchl do indického exilu následován tisíci svých stoupenců. Čína trvá na tom, že Tibet je nedílnou součástí jejího území, a tvrdě popírá obvinění z porušování lidských práv v Tibetu. Peking tvrdí, že jeho vláda přinesla dříve odlehlému a zaostalému regionu prosperitu, a že plně respektuje náboženská a kulturní práva tibetského lidu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Peking varoval Mongolsko, ale dalajlama stejně přijel. Bude půjčka?