Česko má nové klíčové spojence v krizi: Varšavu a Paříž
ENERGETICKÁ KRIZE
Minulý týden byl diplomaticky výrazně česko-polský. Nejdřív ve středu navštívil prezident Andrzej Duda svého českého kolegu Miloše Zemana na Pražském hradě. Jen dva dny poté zamířil premiér Petr Fiala do Varšavy za polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Ty návštěvy měly symbolický význam i velmi věcný a konkrétní obsah. Polsko se v těžké době energetické krize a ruské agrese na Ukrajině stalo lídrem Evropské unie a zároveň naším klíčovým spojencem v prosazování zájmů a představ o tom, jak by měla Unie v krizových časech manévrovat.
Ta klíčová témata dnešní doby jsou dvě a přímo vycházejí z toho, co se aktuálně odehrává v Evropě, kterou sužuje energetická krize, jí vyvolaná vysoká inflace a válka na Ukrajině.
Příčin je několik. Energetická regulace Green New Dealu a postupný odchod od fosilních paliv, kdy zároveň nebylo příliš atraktivní investovat do nových elektráren kvůli neustále se měnícím regulačním pravidlům, jako je taxonomie, zelené kádrování zdrojů na špinavé a čisté. Staré, špinavé elektrárny se mezitím odstavovaly. Rostly soláry a větrníky, ale už nerostla záloha, která bude vyrábět, když nesvítí a nefouká. Do toho začal prudce zdražovat plyn, který se dostal do taxonomie jako „dočasně zelený“ zdroj s nízkými emisemi. Vše vyhrotilo Putinovo agresivní tažení na Ukrajinu. Výsledkem jsou rekordně drahé energie a strategická potřeba zajistit si plyn z jiných zdrojů než ruských.
Vláda Petra Fialy teď rychle musí řešit, co dělat. K tomu potřebujeme silné spojence. Země, které s námi mají stejné nebo podobné zájmy a ideálně jsou na evropské scéně silnými hráči, schopnými ty zájmy prosadit. Klíčoví spojenci pro energetiku jsou aktuálně dva.
Celý text Lenky Zlámalové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od čtvrtku v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.