Komisař: Myslím, že náš pavilon je energeticky nejchytřejší

Český národní “dům” má být hotový v polovině září. Už v tuto chvíli se těší zájmu dubajských organizátorů a mluví se o zápisech do Guinessovy knihy rekordů. Na otevření 1. října připravila jedna z významných zapojených firem světovou premiéru svých výrobků, prozrazuje Jiří František Potužník.

Zahájení odložené Všeobecné světové výstavy EXPO 2020 v Dubaji se kvapem blíží, nakolik je na pár týdnů před startem připravena česká účast na této mimořádné akci?

Mému týmu (Kanceláři generálního komisaře – KGK) se podařilo dostavět národní pavilon a ”uhladit” expozici v tom smyslu, že i když někteří partneři a vystavovatelé neustáli ekonomické dopady protiepidemických opatření a na účast rezignovali, dokázali jsme najít více než důstojné alternativy. Expozice si tudíž zachovala logickou souslednost exponátů.

Navzdory obtížné situaci se našli vystavovatelé, kteří svou účast ještě posílili. Například společnost FENIX GROUP, která už měla stálý exponát, plastiku Jakuba Nepraše, přidala další dílo, jež se právě instaluje a mě nesmírně baví. Propojuje minireaktor chlazený solí, jenž vyvinuli ve Výzkumném ústavu v Řeži, s chytrými domy, které díky technologiím zmíněné firmy dokážou šetřit energii, vzájemně si ji půjčovat a vytváří energetický komplex budoucnosti. Model doplňují malinké figurky, které vytiskla společnost Průša Research. Je mezi nimi chodící stoleček, dron venčící psa a jiné zajímavosti. Energetickou nezávislost a udržitelnost, čili velmi vážné téma výstavy, takto obohacuje jemný vtip.

Jinými slovy, v daném okamžiku dokončujeme instalaci exponátů, hotovo by mělo být v půlce září. Na konci měsíce bychom chtěli pavilon podrobit zatěžkávací zkoušce. To znamená nejenom jím projít a vše najednou spustit, ale dejme tomu provozovat na dva dny restauraci.

Jak se potkaly, pokud jde o původní představy a výslednou realitu, projekce českého pavilonu a jeho dílčích expozic?

To, jak nakonec dopadla stavba pavilonu a expozice, mě velmi těší. Musel se třeba změnit materiál na výrobu “Mraku", tedy plastiky stínící pavilon. Původně ho měl tvořit bioplast, jenže ten nevyhověl protipožárním nárokům. Zdálo se, že bude z běžných sklolaminátových trubek, což by byl v zóně Udržitelnosti ústup ze slávy… Nakonec ho sochař Jan Dostál ručně umotal z nerezové oceli a stvořil dílo nejen z recyklovatelného materiálu, ale patrně největší svého druhu na světě. Dubajští organizátoři mluví dokonce o zápisu do Guinessovy knihy rekordů, respektive o zápisech, protože světová “nej” máme minimálně tři.

Myslím, že díky tomu, jak onu udržitelnost (český dům se nachází ve stejnojmenné zóně, pozn. red.) bereme vážně, jsme vnímáni jako pavilon, který o tomto trendu nejen mluví, ale předvádí ho v praxi. Náš pavilon je energeticky šetrný ve smyslu vlastní stavby, provozu i předváděných inovací a v tomto smyslu podle mne nejchytřejší na celém EXP0 2020.

Před naším pavilonem stojí například úžasný “místní” pavilon Terra, tedy jádro zóny Udržitelnosti, a ukazuje v této oblasti futuristické vize, které my už máme aplikované. O systém S.A.W.E.R., který vyrábí vodu ze vzduchu za pomoci solární energie (viz box), projevují zájem subjekty i mimo Spojené arabské emiráty, jmenovitě z Rijádu nebo Malajsie. Doufám, že jeho ohlas povzbudí další české patenty.

Řekl bych, že náš pavilon bude oblíbený také pro zmíněné propojování seriózních témat a umělecké hravosti. V roce stého výročí premiéry R.U.R. v Národním divadle připomínáme lidstvu varování Karla Čapka, aby hledalo a hlídalo rovnováhu mezi světem člověka a strojů. Každý návštěvník bude při příchodu k pavilonu konfrontován s monumentální sochou Jaroslava Róny Vítězství robotů. Patnáctitunový žulový monolit, který dorazil na EXPO díky Nadaci PPF, je trochu děsivý, a přesto, nebo právě proto bude miláčkem davů.

Český pavilon není střelnice, je to ucelená expozice.

Sestava partnerů české účasti je už kompletní?

Ano, je. Nemáme ani prostor, ani marketingovou kapacitu pro další partnery. Řešíme pouze detaily, protože ještě v srpnu se připojilo pár firem, jež doladily interiér. Jde o světla Sans Souci do restaurace, nebo o technologii, která bude čistit vzduch od koronaviru a bakterií bez přílišné chemie.

Partnerů máme asi pět desítek, ale někteří zastřešují několik dalších, čili v úhrnu se náš pavilon stane platformou pro 100 českých firem, institucí a výzkumných ústavů. Expozice přitom není střelnice, ale tematicky i esteticky sepjatá expozice, která jasně profiluje oblasti, v nichž Češi patří k nejlepším na světě.

Například?

Jde o 3D tisky. Máme tu hned tři druhy tiskáren. Firma Průša Research, která dnes ovládá desetinu světového trhu, představí hned na startu EXPO, čili 1. října, zcela novou generaci svých tiskáren. Vše je připraveno, ovšem dobře skryto, protože nové řešení by bylo patrné i z fotografie. Nebo se objeví robotické rameno VUT Brno, které tiskne z bionáplně společnosti Fillamentum, vyrobené z odpadního tuku a pouštního písku. Třetí druh 3D tisku předvede nano-hologramy. Jde o unikátní technologii firmy IQ Structures, jež dokáže vytvářet struktury na úrovni nano-vláken – výsledkem je model nejmenší mešity na světě.

V různých podobách navážeme rovněž na tradici českého skla – opět v moderní a Hi-Tech podobě. Lasvit rozsvítí ve vstupní galerii pavilonu designovou instalaci Zlatý déšť. Sestává ze tří set světelně pulsujících lián, takže v noci bude k pavilonu lákat lidi podobně jako dílo této firmy v dubajské Opeře. Společnost Halla představí úsporná svítidla, AVETON akustické stěny ze střepů českého křišťálu, tedy recyklovaného materiálu.

A je asi všeobecně známo, že jsme nechali dovézt největší leštěnou skleněnou sochu na světě z dílny Vlastimila Beránka, která mohla vzniknout také jen díky inovativním postupům, protože čtvrt tuny skla není lehké ani odlít, ani uchladit. Takže české sklo nepředstavujeme s historickým sentimentem, ale coby inovativní obor.

Jaká jsou přijatá bezpečnostní opatření?

Dubaj dělá maximum pro to, aby umožnila fyzické návštěvy, na rozdíl od nedávných olympijských her. Panují proto poměrně přísné podmínky. My jako zaměstnanci pavilonu musíme chodit každé dva týdny na testování, musíme mít očkování, a to i proti mutaci delta.

Návštěvníci budou muset mít roušky a dodržovat rozestupy, pokud nepůjde o skupiny nebo rodiny. A platí striktní pravidla pro dezinfekci a pohyb v restauračních zařízeních.

Předpokládám, že prvních čtrnáct dní se bude režim vyhodnocovat. Poté si organizátoři sednou s členy řídícího výboru, tedy vybraných generálních komisařů a zástupců BIE (Mezinárodní úřad pro výstavnictví, pozn. red.), a všichni společně posoudíme, co je příliš a zda naopak nějaké opatření nechybí. V každém případě je vše připraveno, a EXPO za návštěvu rozhodně stojí.

Co virtuální návštěvy, počítá se i s nimi?

Organizátoři připravili virtuální prohlídku celé Světové výstavy, my se jí účastníme. Nějakou formou umožní zájemcům projít expozicemi všechny pavilony, které se mají čím pochlubit. Budeme mít panoramatickou prohlídku vytvořenou z reálných fotografií, tedy ukázku toho, jak náš pavilon skutečně vypadá.

Přesto doufám, že lidé u této virtuální reality neskončí, třebaže to bude uživatelsky velmi přátelská možnost navštívit náš pavilon z domova. Nad fyzický zážitek “na vlastní oči” není, a žádná virtuální prohlídka přímé vjemy a šanci sáhnout si na některé exponáty nenahradí.

Koncepce pavilonu

Národní pavilon na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji s mottem “Connecting Minds,Creating the Future“ vyrostl podle architektonického návrhu mladých českých architektů společnosti Formosa AA s.r.o., kteří zároveň působí jako doktorandi fakulty architektury ČVUT.

Do finále výběrového řízení na realizátora pavilonu České republiky pro EXPO 2020 v Dubaji se dostalo pět návrhů – dalších pět muselo být vyřazeno již při předkládání předběžných návrhů a šestý při podání soutěžních modelů.

Odbornou komisi oslovil vítězný návrh originálním pojetím organické struktury obrůstající kvadratické linie výstavního prostoru a symbolizující tryskající pramen.

Technologickým jádrem národní expozice bude systém S.A.W.E.R. vyrábějící vodu ze vzduchu s využitím solární energie a kultivující poušť pomocí podpovrchových kultur, který vyvíjejí vědci UCEEB ČVUT a AV ČR. Přiznání technologie je v pavilonu povýšeno na její vystavení.

Návrh pavilonu se odkazuje právě k systému S.A.W.E.R.. Jeho podstatou je transformace. Proměňuje vzduch ve vodu a suchou poušť v kvetoucí zahradu. Struktura není jen pasivní dekorací, ale její jednotlivé části jsou napojeny na systém S.A.W.E.R. Ocelové kapiláry, které tvoří Mrak, přecházejí do interiéru, kde se prolínají s dalšími technologickými rozvody, které jsou ve většině ponechány jako pohledové, ale i s uměleckými exponáty.

Český pavilon se bude nacházet v zóně „Sustainability“ na pozemku s plochou 2200 metrů čtverečních a bude stejně jako na EXPO 2015 v Miláně první u jednoho z hlavních vstupů na výstaviště.