Macron se vydává cestou promořování. Britové naopak nezavrhují ani celostátní karanténu

KORONAVIRUS VE SVĚTĚ

Macron se vydává cestou promořování. Britové naopak nezavrhují ani celostátní karanténu
Svět

Echo24

Podobně jako u nás, potýkají se od začátku září s rekordními nárůsty pozitivně testovaných na koronavirus také ve Francii. Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) jsou Francouzi na třetím místě v šíření nákazy, hned po Španělsku a Česku. Počet pozitivních případů je zde ovšem dán hlavně vysokou kapacitou testování. Prezident Emanuel Macron je ovšem rozhodnutý bránit se tvrdým opatřením, která by znovu umrtvila ekonomiku, a chce se vyhnout také plošným zákazům vycházení. S heslem „naučit se žít s virem“ proto Francie hodlá nadále rozvíjet hospodářský i kulturní život a vzdělávání.

Francouzi jsou nyní schopni realizovat až milion testů týdně, což ukazatel pozitivně testovaných značně zvedá. I tamější vláda je proto nucena uchylovat se k dalším restrikcím v podobě omezování počtu osob na veřejných akcích, návštěv v sociálních a nemocničních zařízeních nebo rozšiřování povinnosti nošení roušek. Podle Macrona však nesmí znovu dojít k tvrdému lockdownu, který by stopnul ekonomiku, což by se významně dotklo života běžných Francouzů.

Francouzská vláda již zkrátila délku karantény ze 14 dnů na týden. Vzhledem k přetíženým testovacím místům mají také při odběrech přednost osoby s příznaky, které mají od lékaře žádanku na test, nebo také pracovníci hygieny a zdravotníci, kteří bezprostředně pracují s nakaženými.

Bary a restaurace zůstávají otevřené bez omezení otevírací doby, zcela zavřeny zůstaly pouze noční kluby, které podobně jako v Česku jsou považované za ohnisko nákazy. Přísná hygienická opatření jsou realizována na koncertech, kinech a podobně, maximální počet účastníků přitom může dosahovat pět tisíc. To, že by vláda vyhlásila uzavření kulturních institucí a pohřbila tak společenský život, Macron nyní zcela vylučuje.

Vládní kabinet také doporučuje zaměstnavatelům umožnit svým zaměstnancům práci z domova, podobně jako na jaře.

Tvrdší opatření se tak dotýkají pouze některých regionů. Vedení pařížského regionu Île-de-France například začalo obyvatelům doporučovat, aby se vyhýbali soukromým sešlostem s účastí nad deset lidí. K podobnému kroku přistoupil departement Alpes-Maritimes, jehož součástí je i město Nice, v tomto jihovýchodním regionu se navíc omezují otvírací hodiny hospod a barů. Opatření ve stejném duchu předtím přijali v Marseille a Bordeaux.

Británie zvažuje i celostátní karanténu

Epidemie v Británii sice nemá takové tempo jako ve Francii, vyhlídek, které předpovídají až 50 tisíc nakažených denně v polovině října, se však britská vláda děsí a hodlá přijmout další rychlá a tvrdá opatření, která mají za cíl šíření nákazy zpomalit. Hovoří se dokonce o celostátní karanténě, což by ovšem podle britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka bylo až krajní řešení. Britský premiér Boris Johnson hodlá nové restrikce oznámit v úterý.

Britové už zavedli například „pravidlo šesti“, což je plošný zákaz shromažďování více než šesti lidí, a omezení otevíracích hodin pro bary a restaurace v oblastech na severovýchodě Anglie. V některých oblastech je pak zakázáno setkávání členů různých domácností. Celkem podle BBC v Británii musí restrikce kvůli koronavirudodržovat 13,5 milionu lidí, což je zhruba každý pátý obyvatel Spojeného království.

Testy PCR prokázaly ve Francie dosud přítomnost covidu-19 celkem v 387 252 případech, za posledních 7 dnů bylo provedeno více než 1 mil. testů, přičemž míra pozitivních záchytů se pohybuje na úrovni 5,3 %.

Česko je nyní po Španělsku druhou nejhorší zemí v Evropské unii, pokud jde o šíření nemoci covid-19. Minulý týden byla na druhé příčce ještě Francie, tu však ČR rychle doháněla a o víkendu ji přeskočila. Počet nově infikovaných za poslední dva týdny na 100 tisíc obyvatel se v České republice vyšplhal už na 193, zatímco ve Francii je to necelých 186. V případě Španělska, které je na první příčce, přesáhl hranici 300.