„Vláda měla vylhané podklady.“ Odborníci kritizují miliardy pro kanál Dunaj-Odra-Labe

DUNAJ-ODRA-LABE

„Vláda měla vylhané podklady.“ Odborníci kritizují miliardy pro kanál Dunaj-Odra-Labe
První etapa kanálu by měla stát zhruba 15 miliard korun. Foto: Jaroslav Kubec / CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)
Domov

V době rekordního schodku státního rozpočtu a bezprecedentní koronavirové krize se vláda vrátila ke kontroverznímu kanálu Dunaj-Odra-Labe, za jehož vybudování se dlouhodobě zasazuje prezident Miloš Zeman. Ministři se tak podle schváleného dokumentu pustí do příprav prvního úseku, který vyjde podle odhadů na 15 miliard korun. Projekt přitom čelí dlouhodobé kritice od ekonomických i ekologických expertů a také od samotných obcí a měst, které jsou na jeho plánované trase. Podle Josefa Sejáka z Akademie věd ČR se vláda rozhodla na základě vylhaných podkladů. Ekonomka Danuše Nerudová deníku Echo24 řekla, že nemůžeme „utápět peníze v betonu“, když je třeba restartovat ekonomiku.

Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová označila v době současných deficitů státního rozpočtu podobné investice za absurdní. „Co se týká ekonomických efektů, není to chytrá investice, my jsme říkali, že v rámci restartu ekonomiky je třeba dělat chytré investice, explicitně jsme upozorňovali na to, že nemůžeme utápět peníze v betonu,“ řekla deníku Echo24 Danuše Nerudová, která je také členkou občanské iniciativy KoroNERV-20, která vznikla za účelem snížit dopady pandemie koronaviru na českou ekonomiku.

„Nemáme zrekonstruovanou D1, nemáme vysokorychlostní železniční koridory, ale budeme budovat megalomanský kanál v době, kdy nemáme ani důchodovou reformu, ani daňovou reformu, ale na takovéto věci peníze máme,“ dodala Nerudová.

Podle Josefa Sejáka z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který je dlouholetým členem Komise pro životní prostředí Akademie věd, nemá smysl celý projekt Dunaj-Odra-Labe a zdůvodnění nevidí ani pro úsek mezi Ostravou a polskou hranicí. Komise v minulosti kritizovala studii proveditelnosti, na jejímž základě se vláda rozhodovala o dalším osudu kanálu. „To, že jsme z pozice Komise pro životní prostředí vládě poslali upozornění, že studie proveditelnosti je vylhaná, a to podepsala předsedkyně Akademie věd, tak to vůbec nevzali v úvahu. Vyplývá z toho, že je vláda ochotna rozhodovat na bázi lží,“ řekl deníku Echo24 Josef Seják, který je spoluautorem samotných metod, které studie pro hodnocení ekologických dopadů využívala. V upozornění komise z minulého roku stojí, že „provedené analýzy v oblasti dopadů realizace projektu DOL na změny hodnot biotopů a služeb ekosystémů jsou pojaty ryze účelově“.

Autoři studie podle Sejáka nehodnotili ekologické dopady v průběhu výstavby, pouze porovnávali současný stav s „jakousi očekávanou budoucí situací, když se po dobu výstavby nasypou další miliardy do revitalizace okolí kanálu“. „Porovnali vlastně jakousi fiktivní budoucnost,“ dodal Josef Seják s tím, že ve skutečnosti hrozí krajině výstavbou obrovská újma, z níž se bude vzpamatovávat desítky let a dopady bude mít i na problém sucha v krajině. „Navzdory vylhaným argumentům studie proveditelnosti se nic na postojích ministerstva dopravy nezměnilo a vláda přijala dnes (v pondělí) usnesení o zahájení prvního úseku na základě vylhaných podkladů,“ uvedl Josef Seják.

První etapa za 15 miliard korun

Kritici případného vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe tvrdí, že se nevyplatí a poukazují na jeho negativní vlivy na krajinu a vodní režim v zemi. Koridor by také podle nich zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. Naopak podle jeho zastánců by přinesl nové ekonomické možnosti, pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. „Významný krok v dopravním, ekonomickém, energetickém, vodohospodářském a rekreačním posílení Moravskoslezského kraje,“ uvedl ke schválení příprav vládou ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Proti zahájení projektu se v říjnu minulého roku postavilo taky pět desítek měst a obcí v okolí plánované trasy kanálu, ve kterých žije 112 000 obyvatel. Starostové ve společném memorandu navrhli, aby byla vypuštěna chráněná územní rezerva průplavu a ukončeno financování přípravy záměru, pokud nebude prokázán zcela nezpochybnitelný přínos této stavby pro region a Českou republiku.

První etapa kanálu by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.

Úsek z Ostravy do Polska by se tak stal první části zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější. Stát si zatím pro labskou část ponechal územní rezervu pro případnou změnu rozhodnutí v budoucnu.