Scholz navrhuje zrušit státům EU právo veta

JEDNOMYSLNOST EU

Scholz navrhuje zrušit státům EU právo vetaAKTUALIZOVÁNO
Německý kancléř Olaf Scholz v budově Karolina Univerzity Karlovy. Foto: Univerzita Karlova
1
Svět

Německý kancléř Olaf Scholz navrhuje, aby Evropská rada opustila systém jednomyslného hlasování a přešla na volbu kvalifikovanou většinou. Podle něj jednomyslné rozhodování funguje pouze v době, kdy není potřeba rozhodovat se rychle. Scholz to řekl během své přednášky s názvem Budoucnost Evropy v budově Karolina pražské Univerzity Karlovy. Ruská invaze na Ukrajinu podle něj ukázala, že pravidlo veta není pro EU už aktuální.

„V Radě EU, na úrovni ministrů, je nutné jednat rychle a pragmaticky. To musí být možné i v budoucnu. Tam, kde je dnes nutné rozhodovat jednomyslně, však s každým dalším členským státem roste také riziko, že veto jedné jediné země zablokuje vůli všech ostatních členů. Kdo si myslí něco jiného, popírá evropskou realitu,“ uvedl Scholz v projevu.

„Proto jsem navrhl, abychom v oblasti společné zahraniční politiky, ale také v jiných oblastech, například daňové politice, postupně přešli k rozhodování kvalifikovanou většinou. I když jsem si vědom toho, že to bude mít důsledky i pro Německo. Musíme si totiž uvědomit, že trvání na jednomyslném rozhodování může fungovat pouze v době, která nevyžaduje rychlé rozhodování,“ řekl německý kancléř posluchačům v budově Karolina s tím, že od ruské invaze na Ukrajinu se ukazuje, že jednomyslné hlasování nedává smysl.

„Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji,“ dodal Scholz.

„Naprosto chápu obavy především menších členských států. I v budoucnu musíme naslouchat problémům všech členských států – cokoliv jiného by bylo zradou evropské myšlenky. A protože beru tyto obavy velmi vážně, říkám: Pojďme společně hledat kompromisy,“ řekl kancléř v Karolinu.

„Dokázal bych si například představit, že s rozhodováním kvalifikovanou většinou začneme nejprve v oblastech, ve kterých je zcela klíčové, abychom mluvili jedním hlasem. Kupříkladu v oblasti sankční politiky nebo lidských práv,“ navrhuje kancléř.

Otázka změny hlasování v rámci EU z nutného konsenzu na kvalifikovanou většinu není nová. Od léta však opět stoupá tlak na změny v rozhodování zejména v zahraniční a bezpečnostní politice. Hlasování kvalifikovanou většinou by značně znevýhodnilo menší země. Takové hlasování znamená nutný souhlas 15 z 27 členů, které musí zároveň reprezentovat alespoň 65 % celkového počtu obyvatel EU.

Aktivní roli má v řešení této otázky nyní Česko jakožto předsednická země. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) chce v dotazníku mezi státy Evropské unie mimo jiné zjistit, kde si dokážou představit posun od jednomyslného hlasování k většinovému. Kritika na zrušení tohoto práva zní mimo jiné z Maďarska.

Česko je zdrženlivé

Česká republika se k oslabení principu jednomyslnosti v EU staví zdrženlivě. Diskusi o změně v rozhodování se nebrání. Obává se ale toho, aby teď případná intenzivní debata kvůli rozdílným postojům členských států neohrozila unijní jednotu. Na tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na Scholzovy návrhy změn, které šéf německé vlády přiblížil ve svém dnešním pražském projevu o budoucnosti Evropy.

Scholz dále navrhl, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl „bezpečnostním přínosem pro celou Evropu“ a byl by levnější a efektivnější, než když si každá země buduje vlastní nákladnou a velmi složitou protivzdušnou obranu.

Ohledně Ukrajiny Scholz vyzval 27 členských států, aby se „semkly, vyřešily staré konflikty a našly nová řešení“. Německo bude Kyjev podporovat „tak dlouho, dokud to bude nutné“, dodal Scholz s tím, že v příštích týdnech se uskuteční nová dodávka německých zbraní na Ukrajinu. Německo by podle kancléře mohlo převzít „zvláštní odpovědnost“, pokud jde o budování ukrajinského dělostřelectva a kapacit protivzdušné obrany.