Zemřel kosmonaut Leonov. Zažil drama při první vesmírné procházce člověka
Skon sovětského kosmonauta
Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. S odvoláním na oznámení jeho spolupracovnice Natalije Filimonovové o tom informovala média.
„Alexej Leonov skonal v 11:40 v moskevské nemocnici po dlouhé těžké nemoci,“ upřesnila podle tiskových agentur Filimonovová.
Leonov byl v pořadí jedenáctým sovětským kosmonautem. Do historie dobývání vesmíru lidstvem se kromě prvního výstupu do otevřeného kosmického prostoru před 54 lety zapsal i v roce 1975. Byl účastníkem prvního společného letu sovětské a americké lodě. Obě lodě, Sojuz-19 a Apollo, se spojily a jejich posádky se vzájemně navštívily.
Do vesmíru vstoupil tehdy třicetiletý Leonov 18. března 1965 zhruba půl hodiny poté, co společně s Pavlem Beljajevem odstartoval na palubě vesmírné lodi Voschod 2 z kosmodromu Bajkonur. Přes zvláštní vzduchovou komoru vstoupil kosmického prostoru, kde se 12 minut a devět sekund volně vznášel na „kosmické procházce“.
S lodí Voschod 2, od níž se vzdálil na 5,3 metru, jej spojovalo pouze zajišťovací lano. Po Leonově návratu na palubu pokračoval Voschod 2 v letu a po 26 hodinách a 17 obletech Země přistál 19. března 1965.
Během něho prokázal Leonov hrdinství v havarijní situaci, když se mu neočekávaně nafoukl skafandru a on se tak nemohl vrátit do lodě. Podařilo se mu to až poté, co odpustil část vzduchu ve skafandru – a navíc po hlavě, což měl původně zakázáno. Před přistáním zase selhal automatický systém orientace lodi v prostoru.
Beljajev proto orientaci nastavil ručně a též ručně zapnul brzdící motor. V důsledku toho přistání probíhalo v nouzovém režimu a Voschod 2 dosedl na zemi mimo očekávaný prostor, 180 km severně od Permu. Tam museli kosmonauti přežít v divoké přírodě a silném mrazu dvě noci, teprve třetí den se k nim v hlubokém sněhu probili záchranáři.
Za úspěšné splnění úkolů letu a projevené hrdinství dostal Leonov v březnu 1965 titul hrdiny Sovětského svazu nebo Leninův řád. Po návratu z prvního kosmického letu na podzim 1965 zavítal i do Prahy, v Československu byl poté ještě několikrát.
Leonovův výstup do kosmu se stal ovšem na dlouho posledním sovětským vítězstvím ve vesmírném závodě se Spojenými státy. Sen podívat se na Měsíc se totiž Leonovovi nesplnil, byť patřil do skupiny sovětských kosmonautů, kteří se k letu připravovali. Celý program totiž skončil po neúspěšných startech nosné rakety N-1.
Do vesmíru se Leonov nicméně podíval ještě jednou, a to v červenci 1975 jako velitel Sojuzu 19 v rámci prvního společného letu sovětské a americké kosmické lodi Sojuz-Apollo. Tento let trval pět dní, 22 hodin, 30 minut a 51 sekund. Celkem strávil Alexej Leonov ve vesmíru celkem sedm dnů a 33 minut.
Leonov se narodil 30. května 1934 v malé vesničce Listvjanka na Sibiři jako osmý z devíti dětí bývalého horníka. Jeho otce zatkli během stalinských čistek, po válce se rodina přestěhovala do Kaliningradu. V roce 1953 začal Leonov studovat na vojenském leteckém učilišti a v roce 1957 se stal pilotem, posléze jej vybrali k výcviku první dvacítky kosmonautů.
V lednu 1960 se oženil a absolvoval první etapu testů společně s Jurijem Gagarinem, Germanem Titovem a dalšími, přitom dál létal u svého pluku. Už po slavném letu, v roce 1968, promoval na Vojenské letecké akademii a v lednu 1969 unikl smrti jako pasažér automobilu, na který střílel důstojník Viktor Iljin při pokusu o atentát na sovětského vůdce Leonida Brežněva. Zůstal nezraněn.
V roce 1982 se Leonov stal se prvním zástupcem náčelníka Gagarinova střediska pro výcvik kosmonautů. Na základě svých zkušeností výcvik postupně upravil, aby byl lidštější a uměřenější potřebám.
Ve vzpomínkové knize Two Sides of the Moon (Dvě strany Měsíce), kterou Leonov napsal společně s americkým kolegou Davidem Scottem z Apolla, se věnoval i nejasnostem okolo smrti Jurije Gagarina. Jeho velkým koníčkem bylo malířství, kterému se věnoval už od mládí. Svá díla s motivy vesmíru předvedl na několika výstavách. Kosmonautovým jménem nazval spisovatel Arthur C. Clarke kosmickou loď ve své vědecko-fantastické novele 2010: Kosmická odysea dvě.
Leonovova žena Svetlana byla redaktorkou v nakladatelství. Dcera Viktorie pracovala na ministerstvu námořní plavby, ale předčasně zemřela na infekční žloutenku komplikovanou zápalem plic. Dcera Oxana je překladatelkou.