1 Změna právní taktiky

„Stálo by to biliony“. Schillerová přiznala právní změnu kvůli možnému odškodnění

, Nové

Témata: ,

Ministryně financí Alena Schillerová přiznala, že vláda změnila právní základ pro vydávání mimořádných opatření kvůli možným žalobám o náhradu škody a ušlý zisk. „Chceme zamezit jakýmkoliv spekulacím, že by stát mohl nahrazovat třeba ztrátu na zisku, kdy se firmám dařilo dobře. To by stálo biliony a my jsme povinni zajistit chod státu do budoucna. Musíme zajistit důchody, platy, fungování infrastruktury, škol a nemocnic,“ řekla Alena Schillerová na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.

Schillerová reagoval na dotazy novinářů, podle kterých vláda změnila právní taktiku v době nouzového stavu, kdy přestala postupovat podle krizového zákona. Nově totiž ministerstvo zdravotnictví vydává mimořádná opatření v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví, kde však lidem nenáleží náhrada škody a ušlý zisk.

Ministryně se snažila změnu mírnit a uvedla, že dopad by z pohledu obou zákonů byl shodný. „Opírám se o stanovisko ministerstva vnitra, které zkoumalo různé procesy. Jestli krizový zákon nebo zdravotní zákon ohledně dopadů či uplatňování na čehokoliv, je úplně stejný. Krizový zákon je účinný například na povodně, kdy se musí někomu zbourat dům nebo se odesílají lidé na nějaké práce. Tam jednoznačně následuje náhrada škody. Na druhé straně chceme zamezit jakýmkoliv spekulacím, že by stát mohl nahrazovat třeba ztrátu na zisku, kdy se firmám dařilo dobře. To by stálo biliony a my jsme povinni zajistit chod státu do budoucna. Musíme zajistit důchody, platy, fungování infrastruktury, škol nebo nemocnic. O tom to je, nastavit jasný řád, pomáhat kde budeme moci a to děláme tak, aby nikdo netrpěl tímto stavem. Na druhé straně musíme zabránit spekulantům jako v minulosti v tom, aby tento systém zneužívali,“ řekla Schillerová.

Podle Schillerové je opření vládních opatření o zákon o veřejném zdraví vhodnější než jejich opření o krizový zákon, protože se jedná o řešení následků pandemie. „Podle zdravotního zákona můžeme opatření vydávat dál, i kdyby nouzový stav skončil,“ uvedla Schillerová. Opatření podle krizového zákona vydává vláda v době nouzového stavu, který potrvá do 11. dubna a jeho případné prodloužení by musela schválit sněmovna.

Podle právníků však firmy mají na základě krizového zákona nárok na náhradu škody, která jim vznikla v důsledku krizových opatření. Lidé, kterým vznikla škoda či ušel zisk z důvodu krizových opatření, mohou žádat o odškodnění za 10 dní mezi 13. až 24. březnem, kdy platila opatření přijatá podle krizového zákona. Podle specialisty na uplatňování nároků na náhradu škody vůči státu Jakuba Svobody z advokátní kanceláře Arzinger & Partneři se mohou o odškodnění ucházet všechny fyzické i právnické osoby, které utrpěly škodu v souvislosti s krizovými opatřeními. „Nárok na náhradu škody či ušlého zisku vzniká však pouze v případě, pokud byly způsobeny v přímém důsledku krizového opatření,“ řekl pro Echo24 Svoboda. Více zde.

Čtěte také:

Schillerová otočila. Ministerstvo financí navrhuje dočasně pozastavit EET

Schillerová podpoří odklad záloh. Schodek rozpočtu chce zvýšit na 200 miliard

EchoPrime

od 249 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo v digitální podobě.

Více info
,