V Praze se chystá čtení i průvod za Havla. První český prezident zemřel před sedmi lety
Výročí úmrtí
NOVÉ
1
Na své chalupě na Hrádečku nedaleko Trutnova zemřel v neděli 18. prosince 2011 krátce před desátou hodinou ráno poslední československý a první český prezident Václav Havel, bylo mu 75 let. Ještě téhož dne se na jeho počest po celé zemi rozezněly zvony kostelů a kaplí a Havlovu památku vyrazily do ulic spontánně uctít tisíce lidí. Soustrast vyjádřilo mnoho českých i zahraničních politiků a dalších osobností.
Na pražském Jungmannově náměstí bude už od ranních 11 hodin zahájen třetí ročník akce „Svíčka pro Václava Havla“, který organizuje spolek Politika a Svědomí. Na akci bude stejně jako v minulém roce probíhat kontinuální čtení z děl Václava Havla přerušované občasnou hudební produkcí. Vzpomínky se zúčastní i řada hostů, mezi nimi například katolický kněz Tomáš Halík, který akci v 11 hodin zahájí, či bývalý ministr kultury Daniel Herman. Akce bude trvat až do šesté večerní hodiny, kdy se program přesune do blízkého chrámu Panny Marie Sněžné, v němž ho zakončí mše za Václava Havla.
K uctění památky bývalého prezidenta se bude konat i pochod na Hradčanské náměstí. Akce Srdce na hrad začne v 18.00 na Náměstí Václava Havla. Podle organizátorů se už čtvrtého ročníku výročního pochodu zúčastní například Hayato Okamura.
Václav Havel, potomek známé podnikatelské rodiny, se proslavil nejdříve jako dramatik a od 60. let patřil k výrazným postavám české kultury. V roce 1968 se angažoval v Klubu angažovaných nestraníků, podílel se na protiokupačním vysílání rozhlasu a během normalizace se ocitl v nemilosti. Později patřil Havel k čelným představitelům československého disentu, stál u vzniku Charty 77 a strávil skoro pět let ve vězení. V listopadu 1989 se angažoval ve vedení Občanského fóra a v prosinci 1989 se stal prezidentem.
Funkci obhájil po volbách v létě 1990, o dva roky později už zvolen nebyl, když ve Federálním shromáždění nezískal potřebnou podporu poslanců zvolených na Slovensku. Koncem července 1992 vzhledem k tehdejší politické situaci, která již směřovala k rozdělení společného státu, odstoupil z funkce. Přesto ale zůstal jednou z nejvýraznějších postav veřejného života a když se v lednu 1993 volila první hlava samostatné ČR, byl Václav Havel favoritem. Prezidentem byl až do roku 2003.
I po odchodu z Pražského hradu zůstal výraznou osobností, jejíž slovo mělo velkou váhu nejen v ČR. Ve světě vnímali Václava Havla jako velkou postavu boje za svobodu a na jeho pohřeb do Prahy dorazily desítky zahraničních delegací. Zádušní mše v katedrále sv. Víta se 23. prosince zúčastnili americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, americký exprezident Bill Clinton i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. S Havlem se osobně rozloučily i desetitisíce Čechů.
