2 důchody

Snižování důchodového věku je hloupost, shodují se ekonomové

, NOVÉ

Témata: , ,

Premiér Andrej Babiš (ANO) hledá své voliče především v řadách seniorů. Dlouhodobě o tom svědčí jeho rétorika včetně jeho nedávného výroku, kdy připustil, že by se mohl snížit věk odchodu do důchodu. Není to ale tak dávno, kdy sama jeho ministryně financí Alena Schillerová naopak otevírala debatu o možném zvyšování důchodového věku. Ekonomové se shodují, že je potřeba především provést kvůli demografické situaci důležité reformy důchodového systému. Výjimkou by mohly být nebezpečné profese.

Babiš nedávno ubezpečoval seniory, že se důchodový věk zvyšovat nebude. „My jsme také zastropovali důchodový věk na 65 letech a nepočítáme s jeho zvýšením. Naopak. Pokud se nám bude dobře dařit, tak je tam určitě potenciál, abychom ho spíš snižovali,“ řekl nedávno premiér před seniory.

Premiér se opíral o dokument ministerstva práce o stavu důchodového systému a vývoji doby dožití, který má vláda dostávat každých pět let. Podle výsledků má věk případně upravit tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života. Dokument, který připravuje ministerstvo práce, dostal kabinet letos. Z materiálu vyplynulo, že pokud by měla podmínka čtvrtiny života v důchodu platit, měla by se hranice pro odchod do penze dál posouvat, život se totiž prodlužuje. Podle informací deníku Echo24 z ministerstva práce v dokumentu není žádná informace o možném snižování důchodového věku.

Výjimkou jsou však nebezpečné profese, kde by se skutečně podle záměru ministerstva práce mohli zaměstnanci snížení věku pro odchod do penze v brzké době dočkat. Podle záměru má ministerstvo práce novelu předložit do půl roku. O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala nedávno důchodová komise. Debatovala o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu.

Narostl by počet důchodců

Podle ekonomů je však komplexní snižování důchodového věku ekonomickým nesmyslem. Zvláště při absenci důchodové reformy. „V případě, že bychom věk odchodu do důchodu snížili narostl by počet důchodců. Aby systém zůstal v rovnováze, muselo by se snížit tempo růstu vyplácených důchodů nebo by musely výrazně vzrůst příjmy důchodového systému. Pravděpodobně by již dále nešlo navyšovat odvody, proto by důchodový systém začal být dotován ze státního rozpočtu, tedy z daňových příjmů. To by však narušilo pojistný mechanismus, na kterém je důchodový systém vybudován,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Z dlouhodobějšího pohledu lze předpokládat, že by snížení věku odchodu do důchodu vyvolalo tlak na rychlejší růst věku odchodu do důchodu v budoucnu. Krátkodobě lze tedy získat politické body na snížení důchodového věku, nicméně v budoucnu by se pod tlakem tíživé ekonomické reality musela najít vláda, která by kousla do kyselého jablka a důchodový věk navýšila. Pravděpodobně by se jednalo o postupný proces, který by mohl skončit nad úrovní původního věku odchodu do důchodu,“ dodal.

Ekonom Dominik Stroukal z Roklen 24 sice říká, že by věk mohl být klidně snížen, ale muselo by to být doprovázeno potřebnými reformami. „Být v důchodu průměrně čtvrtinu života od určitého věku může být málo. Pro ilustraci si můžeme představit extrémní situaci, kdy může být kvalita života člověka v budoucnosti na přístrojích mezi 100. a 125. roka života v důchodu minimální. Obtížně se to počítá, ale ideálně by se měl tento věk ještě vážit kvalitou života. Jednoduchá statistika sice ukazuje, že žijeme déle, to by ale nemělo být jediné kritérium. V budoucnosti bychom tak skutečně měli počítat spíše se zpomalováním onoho navyšování odchodu věku do důchodu, a pokud jsme tuto rychlost dříve přehnali, tak klidně se snížením. Spolu s tím se ale neobejdeme bez dalších debat o reformě celého systému,“ uvedl pro Echo24.

Čtěte také: Babiš prolamuje hranici 65 let: Je tu potenciál důchodový věk snížit

 

,