1 KOMENTÁŘ

Nebezpečný experiment v Sasku

Témata: ,

O víkendu v saském Chemnitzu vyvrcholily nepokoje odstartované minulou neděli vraždou, v níž je obětí občan německo-kubánského původu a podezřelými Syřan a Iráčan. Lze předpokládat, že nastřádané emoce se opět uklidní a „Chemnitz“ časem překryje nějaký nový případ. Ale v některých ohledech je případ „Chemnitz“ unikátní, především hodně prozrazuje o tom, jak si politický establishment u našich sousedů představuje, že bude čelit nástupu tzv. pravicového populismu.

Při každé ze čtyř „pravicových“ demonstrací v tomto městě na německé straně Krušných hor byli v davu výrazně přítomni skinheads a jiní neonacisté. Není to nic nevídaného v Sasku, v Německu ani jinde v Evropě, takoví lidé se – v jednotkách procent – vyskytují všude. Tady se ale vytváří dojem, že Sasko a vůbec bývalá NDR mají s neonacismem mnohem větší, strukturální problém.

Nějaký reálný základ to jistě má, v Sasku bývala nadprůměrně úspěšná neonacistická strana NPD. Ale podezření z oživování Hitlera je tak vážné, že by se s ním nemělo bez rozmyslu hauzírovat. Hlavní cenu za laciné řeči tu bohužel nese spolková vláda. Ta a hned po ní celoněmecká média od minulého pondělí jako o prokázaném faktu mluví o údajných štvanicích na cizince, které prý v Chemnitzu den po vraždě Daniela Hilliga (vážně zraněni byli ještě dva lidé) vypukly. Ale na dotaz novináře Alexandera Wendta (východní Němec, provozuje mimořádně zajímavý blog Publico) nebylo kancléřství schopno předložit pro svá razantní tvrzení o štvanicích žádné důkazy. Saská policie, státní zastupitelství a lokální noviny Freie Presse, které byly na místě, sice konstatují přestupky a několik ošklivých incidentů, ale dementují, že by měly důkazy nebo indicie o nějakých štvanicích v pravém smyslu tohoto hrůzostrašného slova.

Když se jeden úředník v Drážďanech rozhodl pro kariéru whistleblowera a pustil do oběhu zatykač na podezřelého Iráčana, pobouření nad tím, že ani nezačernil jeho jméno (nezačernil dokonce ani jména svědků), přebilo obsah samotného zatykače, který je přitom dost výbušný. Iráčan byl opakovaně trestán pro vážné činy, azyl mu byl odepřen, přesto úřady před dvěma lety promeškaly lhůtu, kdy ho mohly odsunout, a tak jeho pobyt v zemi pokračuje.

Důležitější než toto selhání Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (Bamf) má být nedisciplinovanost saského úředníka. Jiným velkým tématem, u něhož není jisté, co je tu téma, se stalo údajné pochybení saské policie, která prý při demonstraci minulé pondělí podcenila vážnost situace a se zpožděním žádala o posily. Skutečnost je ovšem taková, že policie velké demonstrace s přehledem zvládla, ačkoliv se do Chemnitzu sjeli jak holohlavci, tak levicoví „chaoti“ z různých částí Německa. Profesionálně policie zasahovala i tuto sobotu, a co je sobotních 18 zraněných (mezi nimi i 20letý Afghánec napadený skupinou čtyř zahalených osob na okraji města) proti několika stovkám zraněných policistů, desítkám spálených aut a vymlácených obchodů před rokem v Hamburku během summitu G2O?

Nejvážnější je ochota, s jakou celostátní politika a média házejí tu nenacistickou většinu demonstrantů do jednoho pytle s „pravicí“. Posiluje to podezření, že Sasko má na několik roků dopředu už přidělený svůj, docela nezáviděníhodný part. Východní Německo vykazuje větší imunitu před levicovým konsenzem, který Zelení už dávno prosadili jako státotvornou normu pro (západní) Německo.

Speciálně v Sasku mají dnes radikální kritici Angely Merkelové z Alternativy pro Německo (AfD) reálnou šanci, že by za rok mohli vyhrát zemské volby. Před CDU se může objevit dilema, jestli jít do vlády s AfD, nebo třeba postkomunistickou Levicí. Udělat volbu a popojít o krok doprava by pro CDU mělo být přirozené, ale establishment v Berlíně včetně kancléřky a jejích lidí v Unii si úkrok vpravo nepřeje. Je zřejmé, že skandalizace Saska má sloužit k tomu, aby se na celostátní úrovni ještě nějakou dobu udržel ancien régime.

Je to nebezpečný experiment. Představme si, že by česká vládní koalice během transformace v 90. letech takhle systematicky skandalizovala levicové okresy na Ostravsku nebo řekněme v českém Podkrušnohoří.

Čtěte také: Zaostalé stádo v Chemnitzu? Nebo lidi s vlastní hlavou?

Z nového čísla Bitva o Británii. Boris Johnson táhne do totální války

Echo týdne: Neznámá Albánie, smetiště a restart ● Analýza: VIP spravedlnost pro Babiše ● Svět: Může být pravice pro chudé? ● Recenze: Hlavně že se píše ● Umění a kritika: Jak Hitler setřásl dvě zlatá jablka

Němci se musí rozhodnout: buď USA, nebo Čína Rozhovor s brigádním generálem v. v. Robertem Spaldingem
SPECIÁL KNIHY: Anatomie povídky Co ospravedlní naši existenci ve vesmíru

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.