Příspěvek k polidštění Václava Havla

Příspěvek k polidštění Václava Havla
Záběr z filmu Havel Foto: Česká televize
Komentáře

KOMENTÁŘ

Daniel Kaiser

Následující text nechce být filmovou recenzí, nepokouší se hodnotit film Havel po umělecké stránce, to obstaral povolanější kolega Jiří Peňás zde. Ale v jiné rovině, v otázce, nakolik je ten film pravdivý, s Peňásem trochu polemizuje. Protože je pravdivost jako soubor životopisných detailů a pravdivost, která vystihne něco, co třeba i hutný životopis minul.

Publicita, která film předcházela, přitom vzbuzovala obavy, že to bude typický český snímek posledních let, tedy dvě hodiny rozpaků za desítky milionů korun. Loni na podzim byl uvolněn záběr herce ztvárňujícího Václava Havla na konci jeho dlouhého věznění (1979–1983). Viktor Dvořák má na záběru tělo poseté šrámy a modřinami, které mají sugerovat fyzické násilí od bachařů.

Skutečný Havel zůstal fyzického násilí ušetřen, pokud tedy k násilí nepočítáme už výkon trestu. Příslovečnou facku od policajta nikdy nedostal. Každý trochu znalejší divák se tudíž před půlrokem mohl obávat nejhoršího – že film bude protivně didaktický (stokrát napiš, že komunisti byli zlí, a nech si to doma podepsat) a přitom nesplní elementární nároky pravdivosti a uměřenosti.

Ztýrané Havlovo tělo ve filmu bohužel zůstalo, překvapivě ale tyto hrubě zavádějící momenty pro film nejsou určující.

Celý text Daniela Kaisera, který je autorem dvoudílného životopisu Václava Havla, si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo

 

Související články