Týrej mě, hlavně když to bude pokrokové

Jednou začas se objeví případ falešného gynekologa. Naposledy to byla před pěti lety falešná gynekoložka v Bechyni. Případ to byl o to zajímavější, že původně to byl muž, jehož vášeň pro ženskou medicínu šla tak daleko, že se nechal(a) přeoperovat na ženu, což nejspíš považoval(a) za rychlejší cestu k ženským orgánům než zdlouhavě studovat medicínu. 

Zdárně přitom ordinoval(a) několik měsíců a vyšetřil(a) několik desítek žen, přičemž ani pomocný personál na nic nepřišel. Ženy prý byly spokojené, falešná gynekoložka asi také. O to větší pobouření následovalo, když to prasklo, neboť ženy obvykle nejsou rády v těch záležitostech vyšetřovány jen tak někým bez diplomu. Na pravou identitu se přišlo náhodou, když se zjistilo, že předtím se falešná gynekoložka vydávala za soudce a opravdu se jí podařilo vynést několik rozsudků. Jak říkám, zajímavý případ. Dostal(a) nicméně pět let, za znásilnění. 

To kauza aktivisty Jiřího F., jenž je mezi svými znám jako Marie F., je jaksi méně barvitá. Charismatický mladík s nabarvenými nehty a charakteristickými teatrálními gesty (dříve se tomu říkalo „buznění“, vzdělanci by použili termín CAMP) přefikl své dvě soudružky, které s tím zřejmě nebyly zcela srozuměny. Vzhledem k tomu, že se však předtím zapojil do hnutí queer, nabývá jeho případ jiný rozměr, neboť ani znásilnění není jen takové znásilnění, když je prováděno v progresivním kontextu. Queer je záslužné hnutí na poli osvobození člověka. Znamená asi tolik, že pohlaví je něco jako maškarní úbor, do kterého se člověk obleče podle své chuti. Když se vám chce nosit chvíli punčocháče, podvazky a helmu, prosím, s chutí do toho, když máte chuť na lederhosen s podprsenkou, buďte vítán v klubu. Jak píše guru queer hnutí, australská akademička Annamarie Jagose, queer pohlaví nelze definovat ani konstituovat, neboť by pak už nebylo queer, čímž by ztratilo svůj „náboj permanentní revoluce“. Díky tomu, že Jiří F. nekonstituoval své pohlaví, byl tedy opakem zastaralého cissexuála, který má smůlu, že je prostě tím, čím ho příroda udělala, měl jaksi permanentně nabito a mohl se cítit nástrojem revolučního zápasu, v němž samozřejmě stanul na místě pronásledovaných a diskriminovaných. Psal básně a útočné manifesty, v tom nejznámějším prohlásil, že „boj ještě není dobojován“, neboť osvobozeni by měli být též pedofilové, čímž vzbudil v měšťáckých kruzích vlnu pobouření, ale revoluční logika je neúprosná, takže když osvobození, tak osvobození. Ve skutečnosti šlo o neškodné rétorické vyvádění, které jaksi patří k mládí. K tomu dnešnímu, patří se dodat. 

Skutečnou proslulost získal Jiří čili Marie až nedávno, když ho sdružení SdruŽeny v otevřeném dopise označilo za původce dvou „znásilnění“ (použilo to slovo, snad tedy vědělo, o co jde), přičemž zároveň vyjádřilo Jiřímu (případně Marii) uznání za dosavadní práci při boji proti diskriminaci a sexuálnímu násilí – ve většinové společnosti „binární sexuality“, kde je to samozřejmě mnohem, mnohem horší.

V následné reakci Jiří čili Marie připustil(a), že k něčemu takovému mohlo dojít, ale bylo to tím, že měl(a) hodně práce v boji proti oné diskriminaci a sexuálnímu násilí, takže upadal(a) do deprese, již zaháněl(a) alkoholem, přičemž mohlo dojít k hypotetickému sexuálnímu násilí. Členky sdružení, které se po zkušenosti s ním označují za „přeživší“, vyjádřily s tímto vysvětlením spokojenost a v novém prohlášení rozhodně odsoudily pokleslost médií, která si dovolila o případu psát, natož „hyenismus“, jak se vyjádřily, těch, kdo by snad uvažovali o tom, že by se trestný čin měl vyšetřit: našel se jeden člen ODS. Znásilnění je z jejich pohledu něco jako soukromá záležitost, pokud se děje ve stranickém kolektivu. O trestný čin jde jen v určitém společenském a cissexuálním rámci, v tom jejich jde o projev frustrace z pomalého pokroku při odstraňování předsudků a útlaku. Takže to musíme chápat, soudruhu, třídně. Přefikne vás proti vaší vůli, ale dialekticky k tomu byl vlastně donucen panujícím řádem. Před jeho hrozbou jste oba oběťmi. Musíme proto držet spolu. V zájmu pokroku i nějaké to znásilnění přežijeme. Masochismus přece patří k revoluci. Týrej mě, hlavně když to bude pokrokové!

Zlatý falešný gynekolog.