Amerika zahájila tažení proti technologickým gigantům
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PŘÍSPĚVKY NA OZE
Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podp ...
Má to být poslední splněný předvolební slib Donalda Trumpa. Ten před čtyřmi lety mimo jiné sliboval, že se podívá na zoubek praktikám technologických gigantů. V úterý americké ministerstvo spravedlnosti ohlásilo, že podává na Google žalobu za porušení antitrustových zákonů. Firma měla zneužít své postavení na trhu. Je to první obří antitrustové řízení za více než dvacet let a může změnit podobu internetu do daleké budoucnosti.
Vyšetřování ministerstva trvalo více než rok a angažoval se v něm osobně šéf resortu Bill Barr. Nyní předložilo výsledek své práce. Google viní ze zneužití svého monopolu v oblasti internetového vyhledávání a na to napojené reklamy. Google si měl za pomoci dealů s ostatními technologickými lídry udržovat vedoucí postavení na trhu a dusit možnou konkurenci. Jako příklad žaloba uvádí jeho smlouvu se společností Apple. Google jí platí mezi 8 a 12 miliardami dolarů za to, že jeho vyhledávač bude používat jako výchozí ve svých zařízeních. Pro obě firmy je to mimořádně výhodná dohoda. Podle úřadu téměř 50 % všech vyhledávání v Googlu se děje na přístrojích od Applu. Platby Googlu za výsadní postavení zase tvoří 15 až 20 % zisků Applu. Na přístrojích, které běží na operačním systému Googlu Android, zase firma povinně instaluje svou vyhledávací aplikaci a nejde vymazat.
Google se brání, že jeho 80% podíl na trhu je způsoben především lepšími službami, které nabízí, a ne nekalými praktikami. Konkurence je vzdálená jen „jedno kliknutí“. Navíc tvrdí, že jeho dominantním postavením uživatelům nevzniká žádná škoda, jelikož většina jeho služeb je zadarmo.
Ministerstvo kontruje tím, že spotřebitelé nemusí být poškozeni jen vyššími cenami služeb, ale třeba objemem dat, která si o nich Google zjišťuje. Firma podle vyšetřovatelů tak mohla udusit konkurenci, která by více dbala na soukromí uživatelů. Také tvrdí, že Google svým chováním brání další vlně inovací. „Pokud vláda nebude vyžadovat dodržování antitrustových zákonů, aby umožnila více konkurence, mohli bychom ztratit další vlnu inovací, pokud se to stane, Američané už možná nikdy neuvidí další Google,“ prohlásil Barrův zástupce Jeffrey Rosen.
Vyšetřovatelé rovněž tvrdí, že prověřují i chování Googlu v oblasti akvizic a internetové reklamy, zneužití monopolu v oblasti vyhledávání je však nejjednodušeji a nejrychleji dokazatelné, proto se rozhodli začít s tím.
Googlem to také nejspíše nekončí, jeho vyšetřování je součástí balíčku prověřování obchodních praktik v celém technologickém sektoru, výsledek tak bude nejspíše znamenat precedent pro to, jak naložit s ostatními technologickými giganty. Než se dozvíme výsledek, bude to však nějakou dobu trvat. Poslední velké antitrustové řízení bylo s Microsoftem v roce 1998, skončilo teprve v roce 2002, a to dohodou.
Google se také nemůže spoléhat na to, že ho od právní bitvy zachrání nástup případné demokratické administrativy. Demokraté zasedající ve Sněmovně reprezentantů vedli vlastní vyšetřování technologických gigantů a dospěli k názoru, že své postavení zneužívají, ale k postihu je potřeba aktualizovat antitrustové zákony. Joe Biden zase odmítl komentovat přímo případ Googlu, ale řekl, že „rostoucí ekonomická koncentrace a monopol moci dnes v naší zemi ohrožuje americké hodnoty soutěže, výběru a sdílené prosperity“.
Jakou nápravu požaduje, ministerstvo spravedlnosti zatím neoznámilo. Wall Street Journalu však nejmenovaný úředník řekl, že na stole jsou všechny možnosti. Pokud je to pravda, může to znamenat až rozbití Googlu. Sama firma ihned po možnosti, že soud vyhraje, bude doufat, že dostane pouze pokutu. Takových dostala již několik, například od regulátorů v EU dostala dohromady pokuty zhruba v hodnotě 9 miliard dolarů. Pro společnost formátu Google jsou to však drobné. Nařízení, že musí přestat s některými svými praktikami, nebo rozdělení by ji bolelo mnohem více.
V posledních několika letech mají Američané se svými technologickými firmami hlavně dva problémy. První je, že ve svém vývoji zaspaly, pouze si pohodlně rozdělily hrací pole a každá ovládá jiný kout. Bojí se tak, že hlavní těžiště technologického výzkumu se přesouvá do Číny. Není náhodou, že nejperspektivnější technologii 5G má Huawei, sociální síť Tik Tok v popularitě šlape na paty těm americkým. V roce 2018 magazín Fortune zařadil do své desítky nejhodnotnějších firem poprvé dvě čínské společnosti, čínskou obdobu Amazonu Alibaba a technologickou firmu Tencent.
Silicon Valley se kdysi vyžívalo v „kreativní destrukci“, kdy se svými novými technologiemi vstoupilo do určitého odvětví a naprosto zvrátilo jeho fungování a dalo mu novou dynamiku. Zdá se, že kreativní destrukci nyní potřebuje samotné Silicon Valley. Rozbití těch největších takovou reformou může být.
Pak je to problém politické moci technologických firem. Facebook, Twitter a Google mezi sebou mohou kontrolovat tok informací na internetu, spolehlivě potlačit některé zprávy, jiné zase vyzdvihnout, změnou algoritmu nahrát té či oné straně. Zahájení tažení proti Googlu je tak i připomenutím a varováním, kdo tu má poslední slovo.
Antitrustová žaloba na Microsoft je dodnes kontroverzní. Podle některých byla naprosto zbytečná, protože technologický vývoj vedl k přirozenému zaniknutí tehdejší dominance Microsoftu. Jiní argumentují tím, že to bylo právě přistřižení microsofťáckých křídel, které umožnilo ostatním vzlétnout a vedlo k nové technologické vlně. Americká vláda nyní sází na to, že druhá možnost je pravdou a že se jí podaří úspěch zopakovat.
INTERNETOVÉ VYHLEDÁVÁNÍ
ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ