Tvrdá rána pro ČT a rozhlas. V rozpočtu přijdou o stamiliony, ve hře je i rušení programů

HOSPODAŘENÍ ČT

Tvrdá rána pro ČT a rozhlas. V rozpočtu přijdou o stamiliony, ve hře je i rušení programů
Veřejnoprávní média přijdou ročně o stamiliony korun. Foto: ČT
Domov

Markéta Malá

Až o půl miliardy méně peněz v rozpočtu, dopad na vysílání a rušení programů. To je pravděpodobná budoucnost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které z rozhodnutí poslanců přijdou ročně celkem o 420 milionů korun. Ti totiž o pouhý jeden hlas odmítli ustanovení zákona, které umožňovalo veřejnoprávním médiím odpočet DPH. Rozhlas i televize tak budou muset ve své provozu značně šetřit, hrozí také ukončení „seniorského“ programu ČT3. Rozhodnutí navíc přichází v době, kdy sněmovna stále nezvolila nové radní ČT a padají obvinění ze snahy televizi ovládnout. Naposledy jsem o tom psali například zde.

S prodloužením odpočtů na DPH pro obě veřejnoprávní média přišla na konci března ODS. Šéf jejího poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura navrhoval, aby ČT i ČRo mohly mít až do konce roku 2024 možnost uplatňovat nárok na odpočty na DPH v současném rozsahu. Ustanovení, které umožňuje oběma veřejnoprávním institucím uplatňovat nárok na odpočet ve stejném rozsahu jako komerční firmy, má totiž skončit ke konci letošního roku.

Veřejnoprávní média kvůli neschválení výjimky už v roce 2022 přijdou dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho ČT o více než 300 milionů.

„Obě média bojují s mimořádnými výdaji spojenými s koronavirovou krizí. Nabídla občanům nové programy a rozšířila i nabídku pořadů a služeb, které reagovaly na společenskou situaci. Tyto mimořádné náklady ještě navýšily provozní výdaje spojené s přesuny výroby, testováním, hygienickými opatřeními a zvyšující se ceny všech vstupů. Příjmy vysílatelů se proti tomu snížily výpadkem obchodní činnosti i z inkasa poplatků,“ uvedl pro deník Echo24 za ČT Filip Platoš.

Změna bude mít podle ČT přímý dopad na původní televizní výrobu, pořady pro děti a také na sportovní vysílání. Skončit bude pravděpodobně muset i nejnovější kanál ČT3, který vznikl na počátku koronavirové pandemie se záměrem sloužit především seniorům.

Tvrdě novela dopadne ale i na rozhlas. Úbytek financí se dotkne výroby a vývoje nových formátů rozhlasových pořadů i rozvoje digitalizace nebo multimedializace. Nadále se přitom upozorňuje na to, že koncesionářský rozhlasový poplatek, který aktuálně činí 45 korun měsíčně, nebyl navýšen od roku 2005.

„Po pěti letech fungování zákona o DPH se obě instituce ocitnou v právní nejistotě ve způsobu účtování daně. V minulosti právě rozdílný výklad vedl ke sporům Českého rozhlasu a České televize s Finanční správou. A tyto spory nebyly stále uzavřeny,“ dodal Platoš.

Zachování výjimky podpořilo 80 poslanců, potřeba bylo 81 hlasů. Pro návrh hlasovaly všechny opoziční strany, koaliční ČSSD, dále KSČM a nezařazený poslanec Václav Klaus mladší. Zdržela se SPD a většina poslanců ANO, z vládního hnutí zvedlo ruku pro návrh sedm poslanců. Šlo hlavně o členy volebního výboru Aleše Juchelku, Martina Kolovratníka, Barboru Kořanovou a Patrika Nachera. Pro byli také Iva Kalátová, Jiří Mašek a Karla Šlechtová.

Ustanovení se do zákona dostalo v roce 2017. Vláda ho o rok později navrhla ve vládním daňovém balíčku zrušit. Sněmovna ale nakonec prodloužila jeho platnost do konce letošního roku, který mu tehdy sliboval, že návrh probere s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

Foto: Týdeník Echo