Vědci: Koronavirus není z laboratoře. Prvního člověka nakazil netopýr, nebo luskoun

Analýza genomů SARS-CoV-2 a příbuzných koronavirů, provedená mezinárodním týmem vědců nepřinesla důkazy o tom, že by byl virus vyroben v laboratoři nebo jinak uměle upraven. Studii tento týden zveřejnil časopis Nature Medicine, související článek přeložili a publikovali vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Genom koronaviru sekvenovali čínští vědci krátce po propuknutí epidemie, zmapovali též, že zdrojem nákazy bylo jediné zavlečení viru do lidské populace a nejednalo se o nákazu z více zdrojů. Tým vědců z USA, Velké Británie a Austrálie vycházel z těchto dat a porovnal genomové sekvence různých dosud známých kmenů koronavirů.

Vědci se zaměřili na specifická místa ve virovém S proteinu, který umožňuje vstup do buňky hostitele. Prvním byl receptor, který váže doménu (RBD) odpovědnou za vazbu viru na receptor cílových buněk. Druhým je takzvané "místo štěpení", které musí být rozpoznáno a štěpeno enzymy hostitele. Tak se aktivuje virový protein, který pak může vstoupit do buněk.

Analýza podle vědců prokázala, že nový koronavirus je nejvíce příbuzný s koronavirem z netopýrů (CoV RaTG13). I přes podobnost s netopýřím virem se však RBD nového koronaviru u lidí velmi účinně váže na lidskou formu receptoru ACE2 - ten se nachází na vnější straně plicních buněk. Další, dosud známé, koronaviry patogenní pro člověka však používají k vazbám na tento receptor odlišnou RBD. Doména spjatá s koronavirem je tak dle vědců zjevně "unikátním" výsledkem přirozené selekce", která nastala buď přímo u netopýřího viru, v člověku nebo u jiného zvířecího hostitele, jehož receptor ACE2 se podobá lidskému. Podobné znaky vědci našli i v místě štěpení.

Vědci pro přirozený původ nového koronaviru argumentují i tím, že pokud by vznikl uměle, případní tvůrci by ho odvodili od dobře charakterizovaných, v laboratořích běžně pěstovaných koronavirů. Použili by také známá funkční řešení pro vstup do buněk člověka. Podle šéfa výzkumného týmu imunologa a mikrobiologa Kristiana Andersena z amerického institutu Scripps Research však právě specifická mutace v RBD bílkovině a odlišná molekulární struktura "umělý" původ vylučují.

Tým také popsal dva možné původy nového koronaviru. Podle prvního scénáře se virus do nynější podoby vyvinul ve zvířeti a pak přeskočil na člověka. Tak vznikla předchozí ohniska koronavirů, která způsobila nemoci SARS a MERS.

Dle vědců však neexistuje zdokumentovaný případ přímého přenosu koronaviru z netopýra na člověka, existoval tak zřejmě mezihostitel. Scénář by znamenal, že epidemie propukla rychle, neboť při přenosu na člověka už byl virus patogenní a mohl se rychle šířit.

Druhá verze říká, že nepatogenní verze viru přešla ze zvířecího hostitele na člověka a teprve pak se stala škodlivou. V tomto případě vědci zmiňují například podobnosti s koronaviry luskounů. Koronavirus se mohl proměnit přímo v lidech krátce před začátkem pandemie.

Pokud virus vstoupil do člověka jako patogenní, je podle spoluautora studie Andrewa Rambauta z Edinburghské univerzity vyšší riziko, že se ohniska objeví znovu, kvůli obíhání kmenu u zvířat. Opakování druhého scénáře je méně pravděpodobné. Popsat skutečnou cestu viru je však dle výzkumníků obtížné až nemožné.

Čtěte také: Nevykupujte Paralen, žádá státní ústav. V Česku je 631 nakažených