Gregorová: Hybridním útokům musíme čelit společně. Vymahatelností i sankcemi

Za zahraniční vměšování by měly hrozit sankce. Záměrné falešné zprávy či dezinformační kampaně totiž mohou destabilizovat evropskou demokracii. Na tom se v dnes schvalované zprávě shodli europoslanci. Koordinátorkou výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE), který zprávu představil, je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Ta v rámci výboru zajistila také historicky první misi Evropského parlamentu na Tchaj-wan, kde mimo jiné poslanci čerpali inspiraci i know-how.

“Úspěch tchajwanského systému se odvíjí od kvalitní spolupráce mezi všemi složkami vlády, ale také s nezávislými nevládními organizacemi. Ty se specializují na ověřování faktů a zvyšování mediální gramotnosti všech generací. Právě o to se snažíme i v naší zprávě. Důležitá je například koordinace 27 členských zemí při řešení zahraničních útoků a také zvyšování odolnosti naší společnosti vůči zahraničním vlivům,” vysvětluje Gregorová.

Zpráva řeší zásahy a útoky, které se týkají voleb, sociálních sítí, kritické infrastruktury, financování politických aktivit, kybernetické bezpečnosti, médií a neziskových organizací, veřejných institucí včetně univerzit, politiků i běžných občanů. “Zvláštní důraz klademe na digitální platformy, jejichž cílem je především maximalizace zisku, nikoliv ochrana demokracie. Vyzýváme tak Evropskou komisi, aby navrhla právní rámec pro sankce, aby bylo jasné, že za škodlivé ovlivňování našeho politického a hodnotového zřízení přijdou důsledky,” popisuje Gregorová s tím, že se zároveň musí plně respektovat svoboda slova.

Europoslanci také v usnesení navrhují nezávislost Evropské služby pro vnější činnost, ale také novou pracovní skupinu Evropské komise, která by měla identifikovat legislativní mezery a předložit návrhy na jejich překonání. “Proti zahraničnímu vměšování pomůže také zřízení nezávislého Evropského centra pro vnější hrozby a integritu informací. Jde o důležité institucionální kroky, aby se EU začala dezinformacím věnovat komplexně, nikoliv pouze když zrovna čelíme útoku,“ vysvětluje Gregorová.

Zpráva také apeluje na to, aby EU, NATO a podobně smýšlející mezinárodní partneři zintenzivnili svou pomoc Ukrajině v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vyzývá k plnému využití režimu kybernetických sankcí EU vůči osobám, subjektům a orgánům, které jsou odpovědné za kybernetické útoky namířené proti Ukrajině nebo se na nich podílejí.