Luxusní tank na silnici i do terénu

V segmentu full-size SUV reprezentuje vrcholný luxus v britském podání, ale umí se i ušpinit. Range Rover už od roku 1969 unikátním způsobem kombinuje off-road vlastnosti s prémiovým komfortem. V rámci faceliftu nedávno dostal i nové motory.

Range Rover se ve čtvrté aktuální generaci vyrábí a v průběhu času stále lépe prodává již od roku 2012. U podobných typů vozů jsou změny v rámci životního cyklu jen pozvolné, aktuální generace je proto rozeznatelná hlavně zakulacenou přídí, jež si ovšem stále zachovává robustní vzhled. Aktuálně se pod kapotou objevily některé nové pohonné jednotky. Pro příznivce alternativních pohonů je to například plug-in hybridní systém, tvořený dvoulitrovým čtyřválcem spojeným s elektromotorem. Výsledných 404 k sice není špatných, ale pro Range Rover se vždy hodily objemnější motory. Současná nabídka je tvořena novou generací řadových šestiválců Ingenium, nabízených jak v benzinovém, tak i naftovém provedení. Vrcholem zůstává tradičně pětilitrový osmiválec s kompresorem a výkonem až 565 koní.

Testovaná verze P400 využívá služeb třílitrového šestiválce, doplněného o dvě turbodmychadla a elektricky poháněný kompresor, pomáhající v nízkých otáčkách, než se nadechnou turba. Celkový výkon 400 k (a 550 Nm točivého momentu) stačí při hmotnosti kolem 2,3 tuny (podle výbavy) ke schopnosti zrychlit na stovku za 6,3 s a k maximální rychlosti 225 km/h. Na takového obra jde o velmi slušné hodnoty, při jízdě trochu potlačené skvělým odhlučněním interiéru. Skutečnou dynamiku vůz prozradí na brzdách a při pohledu na digitální ukazatel rychlosti. Vlastně ani není potřeba, aby Range Rover byl ještě rychlejší – šestiválec bohatě stačí, má uhlazený, hutný projev, slušně se vytáčí a ve spojení s osmistupňovým automatem ZF tvoří dobrou sestavu. Výrobce slibuje spotřebu do 10 litrů na 100 km, při klidné jízdě se dá dosáhnout zhruba 11 litrů na 100 km, my jsme jezdili za slušných 12,5 litru (po týdnu a 1600 km).

Range Rover je nabízen se dvěma rozvory, přičemž ten kratší je sice uvnitř slušně prostorný, ale o nadbytku místa mluvit nelze. Celý interiér je totiž logicky obložen kvalitní kůží (samozřejmě v barvách na přání) a dalšími materiály, které posádce zpříjemňují pobyt na palubě. Po faceliftu se v Range Roveru objevila soustava tří digitálních displejů – jeden tvoří přístrojový štít, druhý kontrolní displej a třetí multifunkční ovládací zónu dole na středovém tunelu. Nastavení jednotlivých prvků vyžaduje zvyk a není úplně ideální, ale zase to není žádná tragédie. Jen ovládání topení a klimatizace klasickými tlačítky/ovladači je stejně nejlepší a displej takové efektivity nikdy nedosáhne.

Zajímavým prvkem jsou tlačítka s proměnnými funkcemi. Uvnitř najdete i zásuvku 230 V, ovšem chybí moderní USB-C. Jízda je v souladu s očekáváním zcela plavná a sebejistá, s odtažitým pocitem z řízení. Kolos je třeba do zatáček směrovat, ale jinak se pohybuje s klidem. Vzduchový podvozek odvádí slušnou práci, v tichém interiéru se neozývají žádné rázy ani po přejezdu ostrých nerovností. Na silnici má posádka přehled a pocit dominance, i když je podvozek snížen na cestovní výšku.

Jakmile přijde na zdolání terénu, Range umí slušně zakouzlit – podvozek se dá zvednout z běžných 220 mm na 297 mm, do hry vstupuje systém Terrain Response II, nastavitelný podle povrchu a charakteru terénu. Nechybějí ani elektronické uzávěrky diferenciálů či redukce. Netřeba zmiňovat řadu různých pomocníků, samozřejmostí je plavné, sebejisté překonávání nerovností s kamerovým výhledem kolem celého vozu. Range Rover je tu přece od toho, aby splnil všechny role a v jakýchkoli podmínkách odvezl posádku do cíle. A to se mu daří.

Má drobné nedostatky – například způsob ovládání některých prvků, málo odkládacích prostor – ale jinak je stále skvělým vozem. Zhruba za 3,5 milionu za testovanou verzi by také měl být. Novému motoru není moc co vytknout.

Plusy:
Motor, podvozek, schopnosti, luxus.

Minusy:
Displeje vyžadují příliš pozornosti, odkládací prostory.