„Děti potřebují pevné hranice. Vidím ohromnou degeneraci, začíná při výchově“

UNIKÁTNÍ KNIHA PROMĚNY SVĚTA

„Děti potřebují pevné hranice. Vidím ohromnou degeneraci, začíná při výchově“
Německá psycholožka moravského původu Jiřina Prekopová. Foto: Jan Zatorsky
3
Domov

Echo24

Echo připravilo knihu 50 rozhovorů s předními světovými a českými osobnostmi, které odpovídají na nejdůležitější otázky začátku 21. století. Jednou z nich je známá německá psycholožka moravského původu Jiřina Prekopová, která pomáhala v západním Německu od začátku 80. let iniciovat návrat k tradičnější výchově. Nejznámější kniha Prekopové Malý tyran (1988) je o dětech s poruchou, jimž jejich příliš liberální rodiče nebyli ochotni nebo schopni vštípit ani elementární disciplínu a pravidla chování. Jsou škody ve výchově dnešních rodičů podle Prekopové ještě vratné? Když jsme s ní hovořili, bylo jí 86 let a zotavila se po mozkové mrtvici.

Jiřina Prekopová (1929–2020), rodačka z Prostějova, vystudovala v Olomouci psychologii, po sovětské invazi emigrovala do západního Německa. Po začátcích mimo obor zakotvila nakonec na dětské klinice ve Stuttgartu. Specializovala se na děti postižené autismem a nervovými chorobami. Počátkem 80. let od americké psycholožky Marthy Welchové převzala a rozpracovala tzv. metodu pevného objetí. Prekopová byla kritizována z ideových i odborných pozic, její nejznámější kniha Malý tyran se ale stala celosvětovým bestsellerem.

„Dneska už každej blbec ví, že dítě potřebuje pravidla a vzory. Potíž je, že to prozření přišlo možná příliš pozdě. Fundament, který nám kdysi naši předkové dali – a sem řadím i křesťanské hodnoty –, je z velké části pryč. Takže nejdřív se zničily kořeny, pak se povolil návrat, jenže dneska je to, jako kdybyste vysazoval sazenice v písku. Velké civilizace, Římani, Inkové, na nejvyšším stupni blahobytu obvykle degenerovaly. To je osudová věc. My v Evropě taky zažíváme fázi úpadku. Například úpadek věrnosti a zodpovědnosti za můj dospělý život je enormní.“

Co konkrétně máte na mysli?

Zdá se mi, že mladí lidé, ať v Německu, v Rakousku, nebo v České republice, by většinově rádi byli spolu jako muž a žena, založili rodinu a měli děti. Děti, ne jenom jedináčka. A přesto se jim jejich svazky rozpadají. Víte proč? Odpověď je jednoduchá. Ještě v mé generaci se na rozvody nehledělo dobře. Tenkrát platilo takové to: ten chlap už je rozvedenej, pozor na něj, radši si ho neber. Tahle kritéria přestala platit. Dnes se žena může klidně rozvést, je sociálně zabezpečená, muž platí alimenty. Žádné velké následky. Děti vidí jeden den otce, druhý den matčina druha, mají zmatek. Chybí jim vzor mužského, ale to už jsem říkala.

Byl váš manžel, dlouholetý politický vězeň v Československu, ve vašich očích víc chlap, než co jste v západním Německu vídala jako normu?

To je zajímavá otázka. On přežil patnáct let komunistického vězení, takový tvrdý Slovák to byl, takzvaná repa. Co slíbil, to splnil, za všech okolností. Zatímco například můj tatínek byl opravdu zženštilý, architekt a poněkud bohém. Jako tatínek byl úžasný, měli jsme se moc rádi. Ale nebyl chlap. Pamatuji se, jak třeba smýšlel o politice: Nečurej proti větru, nechoď do rizika. Což se mi nelíbilo.

Jak byste zhodnotila celkový přínos feminismu?

To je patologická záležitost. Já jsem nepotřebovala být feministka, abych se prosadila. Mně bylo od začátku mé kariéry ve Spolkové republice feministické hnutí protivné. Nicméně ano, dopad to mělo: změnila se role muže, žena je v rodině na trůnu, chlap pod ní. To zas souvisí s tou rolí žen po válce, kdy se jich řada musela obejít bez chlapa v domácnosti. A začaly se šířit takové ty nálady, jako že my chlapy nepotřebujeme, a když, tak jenom jako dárce semena. Samenspendler, v němčině je na to takovýhle terminus technicus. To já znám, prosím, ze své praxe případy, kdy se dítě své rozvedené matky ptá: Kdy přijde táta na návštěvu? A ona: Kdo? Jo, ty myslíš Samenspendlera. V sobotu. Takováhle ironie je dodnes mezi německými rozvedenými ženami hromadný jev. Mám pocit, že dnes už to pomalu končí, ale škody bylo napácháno dost. Zajímavé je, že dopad, který mělo oslabení tradičních rolí i v rodinách na děti, v dnešní vědě celkem nikdo nezkoumá.

Celý rozhovor Daniela Kaisera s Jiřinou Prekopovou si můžete přečíst v knize Proměny světa, kterou vydává Echo. Můžete ji výhodně získat zde.

Kniha Proměny světa představuje zejména výběrem 25 zahraničních osobností unikátní soubor, který v jiném českém vydavatelství nemá obdoby. V knize se objeví společně Roger Scruton, Edward Lucas, Vladimír Bukovskij, Peter Pomerantsev, Timothy Snyder, Alain Finkielkraut, Alain de Benoist... vedle Roberta Kvačka, Petra Čorneje, Kamily Bendové, Deborah Tigridové, Karla Schwarzenberga, Marty Kubišové nebo Jiřiny Prekopové. Kniha je výjimečná obsahem i provedením, má šest set stran a pevnou vazbu. Knihu můžete získat za výhodnou cenu ZDE.

Níže najdete seznam všech osobností, se kterými jsme rozhovory vedli. Kniha je také koncipovaná jako ojedinělý dárek.

Za sedm let existence Týdeníku Echo jsme připravili na 700 rozsáhlých rozhovorů. Jsou to rozhovory s jedinečnými osobnostmi a my jsme z nich vybrali 50 nejzajímavějších. Ani po čase neztratily nic ze své aktuálnosti, atraktivity a svého poslání. Dvacet pět rozhovorů jsme vedli se zahraničními osobnostmi – předními mysliteli a intelektuály z anglosaského světa, Francie, Izraele, Ruska nebo z blízkého sousedství (Německa, Polska, Maďarska).

Orientace

ROGER SCRUTON, filozof
DOUGLAS MURRAY, spisovatel a aktivista
TIMOTHY SNYDER, historik
EDWARD LUCAS, novinář a spisovatel
GEORGE FRIEDMAN, odborník na národní bezpečnost a geopolitiku
ROD DREHER, spisovatel
MATTHIAS BURCHARDT, antropolog
ALAIN FINKIELKRAUT, filozof
PASCAL BRUCKNER, spisovatel a intelektuál
GUY SORMAN, ekonom a filozof
ALAIN DE BENOIST, filozof
IVAN KRASTEV, politolog
MANFRED SPITZER, psycholog a neurolog
PAUL RUSESABAGINA, aktivista

Evropa, Izrael a islám

ŠMUEL BAR, specialista na radikální islám
DANIEL SCHUEFTAN, akademik
PAUL LENDVAI, spisovatel a komentátor
JIŘÍ HABSBURSKO-LOTRINSKÝ, podnikatel a diplomat
PAWEL SPIEWAK, ředitel Židovského historického institutu ve Varšavě
ANDRZEJ NOWAK, historik
DANIEL PIPES, historik
TOM HOLLAND, historik a spisovatel
JOHN O’SULLIVAN, spisovatel a komentátor
ROBERT GERWARTH, historik
DANIEL HANNAN, poslanec Evropského parlamentu a intelektuál
SEYRAN ATESOVÁ, bojovnice za lidská práva

Český svět

DOMINIK DUKA, arcibiskup
JIŘINA PREKOPOVÁ, psycholožka
MARTA KUBIŠOVÁ, zpěvačka
KAMILA BENDOVÁ, matematička
PETR ČORNEJ, historik
JOSEF KOUTECKÝ, lékař
JAROSLAV RÓNA, sochař a malíř
DEBORAH TIGRIDOVÁ, lékařka
ROBERT KVAČEK, historik
STANISLAV KOMÁREK, biolog
JIŘÍ BARTOŠKA, herec a prezident festivalu
MICHAL PULLMANN, děkan Filozofické fakulty UK
JAROSLAV VRZALA, veterán protikomunistického odboje
PAVEL KOLÁŘ, fyzioterapeut
JAN PIRK, kardiochirurg
KAREL SCHWARZENBERG, politik
ONDŘEJ FOUS, zahradník
JAN MACEK, akademik
RADKIN HONZÁK, psychiatr a spisovatel
PETR PITHART, politik a esejista

Rusko a my

VIKTOR JEROFEJEV, spisovatel
PETER POMERANTSEV, novinář a spisovatel
MARK GALEOTTI, analytik
VLADIMÍR BUKOVSKIJ, disident