Varování Berlínu: Senátní výbor USA podpořil sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2
Sankce kvůli plynovodu?
AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto: Reuters
Zahraniční výbor Senátu USA ve středu podpořil návrh zákona o sankcích proti jedincům a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Sankce by nicméně vešly v platnost až tehdy, pokud by pro ně hlasoval celý Senát, Sněmovna reprezentantů a zákon podepsal také prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura Reuters. Trump minulý měsíc znovu varoval Německo před závislostí na ruských energetických dodávkách a potvrdil, že kvůli stavbě plynovodu vedoucího z Ruska do Německa po dně Baltského moře uvažuje o sankcích.
Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Dokument tak podle agentury Reuters odráží obavy některých amerických zákonodárců z ruského vlivu v Evropě.
Obdobný návrh zákona schválil již v červnu zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů, a to jednomyslně, a nyní ho posuzuje sněmovní justiční výbor.
„Rusko v minulosti používalo energii jako zbraň,“ prohlásil republikánský senátor Ted Cruz, který za návrhem v Senátu stojí. Podobných návrhů, které proti projektu Nord Stream 2 vystupují, je v Kongresu několik, poznamenal Reuters. Ten Cruzův navrhuje zařadit na černou listinu lodě, které se podílejí na pokládce potrubí do hloubky nejméně 30 metrů, sankcionovány by také mohli být ti, kteří tyto lodě pro výstavbu ruských produktovodů poskytují, napsal portál The Hill.
Senátor Bob Menendez, který je nejvýše postaveným demokratem v zahraničním výboru Senátu, řekl, že návrh podpořil, zároveň ale považuje za důležité posílit vztahy s Berlínem. Proti návrhu se naopak vyslovili republikánský senátor Rand Paul a jeho demokratický kolega Tom Udall. Paul kritizoval to, že sankce by zatížily americké spojence a poškodily mezinárodní společnosti zaměstnávající tisíce Američanů.
„Trestat ty, co nám pomáhají vytvářet tlak na Rusko a také v jiných oblastech, nedává smysl,“ řekl Paul.
Plynovod, který má zejména podporu Německa, vyvolává opakovaně také silnou kritiku Varšavy i některých dalších východoevropských zemí. Trasa plynovodu po mořském dně totiž obchází jejich území. Ruský prezident Vladimir Putin o něm naopak prohlásil, že prospěje Evropě, ale není v zájmu těch, „kdo trvají na výjimečnosti a svévoli“.
Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že nevidí důvod, proč by se Spojené státy měly k plynovodu Nord Stream 2 vyjadřovat. Podle Zemanovy analýzy je projekt pro Česko ekonomicky výhodný.
Polovinu nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2 nese ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho evropskými partnery jsou německé společnosti Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská firma Royal Dutch Shell, rakouská OMV a francouzská Engie. Provoz plynovodu by mohl být zahájen až v příštím roce namísto doposud předpokládaného konce letošního roku. Důvodem jsou průtahy při získávání potřebných povolení od Dánska.
