Happy end pro právní stát. Podobný případ jako Babišův
TÝDENÍK ECHO
„Dnes zvítězilo moderní, evropské, normální Rumunsko,“ oznámil Klaus Iohannis, když poslední listopadovou neděli obhájil prezidentskou funkci ziskem 66 procent hlasů. Těžko pochopit, jak mohl suverénně vyhrát dřevěný a málo charismatický kandidát, bývalý učitel fyziky ze sedmihradského Sibiu, který je ke všemu německé národnosti. Jde to vysvětlit tím, kdo v dlouhém boji za „normální Rumunsko“ prohrál. Katastrofální porážku utrpěl sociální demokrat Liviu Dragnea, kterého lze z českého pohledu označit za rumunského Babiše. Existuje ovšem mezi nimi několik rozdílů, ze kterých je největší ten, že Andrej Babiš svou bitvu neprohrál a stále může vyhrát.
Liviu Dragnea, ročník 1962, byl donedávna nejmocnějším mužem v zemi, od 27. května však tráví čas ve vězení. Byl odsouzen na tři a půl roku za prohřešek, kterého se dopustil už před rokem 2012. Tehdy jako hejtman kraje Teleorman na západ od Bukurešti vyplácel dvě pracovnice stranického sekretariátu ze státních peněz, a způsobil tak škodu 108 tisíc lei, v přepočtu něco přes půl milionu korun. Jeho převoz do věznice byl slaven jako největší vítězství demokracie od pádu komunistického režimu.
Syn policejního šéfa z Teleormanu začal kariéru nenápadně. Nejdřív provozoval několik restaurací, ovšem s takovým úspěchem, že byl roku 1995 zvolen nejúspěšnějším podnikatelem v kraji. Záhy přešel do politiky, stal se hejtmanem a ve funkci vydržel dvanáct let. Získal tehdy pověst „lokálního barona“, tedy člověka, který odpovídá tuzemské kategorii kmotrů. Veřejné zakázky přihrával spřízněným firmám, podezřelým způsobem využíval evropské dotace a díky svým kontaktům nakupoval za nízkou cenu pozemky. Vstoupil do Sociálnědemokratické strany Rumunska, kterou založili bývalí komunisté v čele s někdejším prezidentem Ionem Iliescem. V letech 2012 až 2015 vládl v Rumunsku sociálnědemokratický premiér Victor Ponta, který měl tu smůlu, že se na něj zaměřila Národní protikorupční služba DNA vedená legendární státní zástupkyní Laurou Kövesiovou. Byl donucen odstoupit a rozvrácenou stranu převzal její muž č. 2 a ministr pro místní rozvoj Dragnea. Osvědčil nečekané schopnosti. Přes selhání partaje v předchozím období dokázal rozjet přesvědčivou kampaň, ve které slíbil zvýšit důchody, platy státních zaměstnanců i minimální mzdu, a ziskem 45 procent vyhrál v prosinci 2016 parlamentní volby.
Teoreticky mohl s pomocí malé liberální strany ALDE nerušeně vládnout, ovšem stejně jako jeho předchůdce měl problémy s justicí. Za pokus o volební podvod z předchozích let už byl podmíněně odsouzen a policie prověřovala jeho aféry z Teleormanu. Záhy se ukázalo, že nejhorší bylo obvinění ze statisícového podvodu s platy sekretářek.
Do té doby se osud Liviu Dragney životní dráze Andreje Babiše příliš nepodobal.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Echo.